Liniový zákon, jehož cílem bylo v minulosti zejména urychlení výstavby silnic, dálnic a železnic, dozná díky rozhodnutí poslanců z minulého týdne značných změn. Do budoucna se totiž transformuje do zákona o urychlení výstavby strategické infrastruktury. Vztahovat se tak bude nově i na stavby zásadní pro energetickou bezpečnost, především ty související s jadernou energetikou, a usnadní rovněž těžbu strategických ložisek kritických surovin.

Těžištěm přijatého návrhu je především snaha zajistit, aby nejvýznamnější stavby dálniční, železniční a vodní dopravní infrastruktury získaly ze zákona stavební povolení do čtyř let. Novela stanoví, že úřady musí vydat stavební povolení do čtyř let od chvíle, kdy investor předloží všechny podklady, včetně posudku o dopadu stavby na životní prostředí. Čtyřletou lhůtu obsahuje evropská směrnice, kterou novela zavádí do českého práva. Změna by tak měla zajistit rychlejší povolování staveb.

Nová úprava by se měla podle aktuální podoby novely vztahovat na významné dopravní stavby, u nichž budou investiční náklady nejméně 7,5 miliardy korun. Příslušným úřadem bude nově zřízený Dopravní a energetický stavební úřad, jenž by však neměl rozšiřovat úřednický aparát a pouze do něj přejdou již zaměstnaní úředníci z jiných správních orgánů.

Do nové podoby zákona se rovněž ministru dopravy Martinu Kupkovi z ODS podařilo prosadit opatření, které má zamezit praxi takzvaných blanketních podání. Jde o praxi, kdy odpůrce stavby podá odvolání, ale neuvede konkrétní důvody a dodá je až později. Letos například upoutal pozornost postup ekologického hnutí Děti Země, které napadlo rozkladem stavební povolení pro úsek dálnice D11 z Trutnova ke státní hranici s Polskem.

Sněmovní návrh rovněž na základě Kupkova návrhu zavádí tzv. dílčí územní rozvojový plán. Ten by měl usnadnit přípravu a povolování hlavně vysokorychlostních tratí a dalších důležitých dopravních záměrů. Dílčí rozvojový plán bude možné přijmout jen pro část území nebo pro některé stavby. Pořizovatelem plánu bude ministerstvo dopravy.

Cílem úpravy je, aby nebylo možné obstruovat stavební řízení opakovaným vznášením už vypořádaných připomínek.

Strategickými investičními stavbami se rozumí prostory pro výrobu a skladování nezbytné pro energetickou bezpečnost a infrastrukturu o rozloze nejméně 45 hektarů. Vztahovat se tak má výslovně i na zónu Plzeň-Líně, kde měla vzniknout továrna na baterie, takzvaná gigafactory. Koncern Volkswagen sice v oznámil, že rozhodování o výstavbě továrny odložil,, avšak legislativní půda pro budoucí možné další využití areálu je připravena, a to je jistě dobře.

---