Zákaz jednorázových elektronických cigaret je téma, které se v médiích, i díky akcentu ministerstva zdravotnictví, stále více řeší. Státní úřad se totiž v důsledku škodlivosti těchto zařízení na zdraví, zejména nezletilých občanů, chystá zakázat většinu příchutí do e-cigaret. Po zásahu by se jejich počet snížil ze 16 tisíc na jednu, a to tu tabákovou. Podle předsedy Komory elektronického vapování Roberta Hrdličky by to znamenalo faktický konec vapingu v Čechách. Co k tomuto tématu ale říkají vědci? Povede regulace ke kýženému výsledku? Právě na to se zaměřím v dnešním článku. 

V ČR je kouření velmi oblíbené, přičemž jasnou první volbou stále zůstávají klasické, průmyslově vyráběné cigarety, kterých každoročně spotřebujeme něco kolem 15 miliard. Této závislosti nejsou ušetřeni ani mladiství, a ve věkové skupině starší 15 let je tak kuřáků tabákových výrobků prakticky 25 % (2021). Zásadní rozdíl je však ve formě užívání tabáku. Zatímco starší generace povětšinou volí klasické cigarety, nejoblíbenější jsou ve věkové skupině 45 let a více, mladší generace více inklinuje k novějším, alternativním způsobům užívání, jako jsou právě elektronické cigarety. A to je žádoucí. 

Elektronické cigarety jsou totiž díky menšímu množství vdechovaných toxických látek (při vapingu tělo vstřebává oproti klasickým cigaretám pouze 1-3 % těchto látek) zdravější alternativou (samozřejmě nejsou známé dlouhodobé účinky). To opakovaně říká i adiktolog Viktor Moravčík: “Pokud by všichni kuřáci přešli na vapování, umíralo by v ČR v horizontu deseti až třiceti let ročně ne 15 tisíc, ale jen cca 300 lidí na nikotin. Alternativy mají prostě obrovský veřejnozdravotní a ekonomický potenciál. Bránit alternativním výrobkům je podobné, jako bránit antibiotikům nebo vakcínám s argumentací, že lidé by se měli s infekcemi vypořádat přirozenou imunitou”. Bohužel se radami odborníků náš stát ne vždy řídí. Místo toho, aby aplikoval metodu “harm reduction”, udělal přesný opak. Zatímco u klasických cigaret bude nárůst zdanění mezi lety 2025-2027 pouhých 5 %, u elektronických cigaret mezi lety 2024-2027 vzrostou daně rovnou o 15 %. Obecně tedy stát bude svou politikou podporovat variantu s mnohem horšími dopady na lidské zdraví.

Podle ministerstva zdravotnictví by nový zákaz měl snížit atraktivnost kouření pro mladistvé, kteří často vapují kvůli zajímavé příchuti. Je však jisté, že atraktivní vapíky jsou pro nezletilé vstupní bránou do světa kouření a oni si místo nich nekoupí třeba krabičku klasických cigaret? Celá situace má ještě jeden paradox. Prodej jakýchkoliv součástí e-cigaret mladistvým je totiž zákonem zakázán. Jen se tak ukazuje, že problém je někde trochu jinde. Vymahatelnost práva v oblasti prodeje tabákových a kuřáckých potřeb je u nás totiž naprosto tristní. Kontroly ČOI zaměřené na nabídku a prodej alkoholických nápojů, tabákových a kuřáckých potřeb v roce 2022 zjistily pochybení v 50 % případů, nejčastěji šlo samozřejmě o prodej nebo podávání tabákových a nikotinových výrobků osobám mladším 18 let. Znatelně horší výsledky pak inspekce zaznamenala minulý rok. Z více než tří tisíc kontrol byl zákon porušen u 78 % z nich. Má tedy cenu současnou regulaci ještě více zpřísňovat, když státní orgány ji prokazatelně nejsou schopny vymáhat ani v současné podobě? Nebylo by vhodnější zaměřit se na finanční postihy či odebírání licencí?

Opakovaně se ukazuje, že ministerstvu zdravotnictví chybí ucelenější strategie v boji s návykovými látkami a velmi často se tak zasekává na jednotlivostech, které celému problému příliš nepomohou. Ba naopak! Mohou jej ještě výrazněji prohloubit.

 

---