Pomalu se táhnoucí fronty aut, pravidelné zácpy zvláště v bezprostředním okolí Brna, rozbité silnice, dosluhující mosty, nespravedlivé rozdělování peněz v rámci jednotlivých krajů, ale také velmi dobře hodnocená MHD a IDS. To je v kostce realita jihomoravské dopravy. Přesto se blýská na lepší časy, a to především díky schopným starostům a radním. Jedním z nich je bezesporu i Jiří Crha.   

Pane starosto, v Blansku se za poslední roky v oblasti dopravy podařilo vybudovat téměř nemožné. Prozradíte nám, co konkrétně?

Skutečně hrdý jsem na to, že se nám podařilo dotáhnout realizaci přemostění vlakové tratě. Už žádná nekonečná čekání u zavřených závor. Po desetiletí plánování a dohadů je nyní nový most, který se stal i novou dominantou města, hotový a usnadňuje dopravu všem – autům, pěším i cyklistům. Pozornost si zaslouží i nové kruhové objezdy, které vyřešily dopravu na některých dříve problematických křižovatkách. Navíc jsme je osázeli nádhernými květinami, což vytváří velmi příjemnou atmosféru. Rád bych zmínil i příjezdovou cestu do Blanska ze směru od Brna, která dostala nový protismykový povrch. To ocení především motorkáři, kterých tudy projíždí opravdu hodně. Realizovali jsme i další větší i menší projekty, třeba nové silniční povrchy, nová parkovací místa a podobně.

Přemostění na Staré Blansko je úchvatný, ale jistě velmi drahý projekt. Jak se Vám jej podařilo financovat?

Politika je o vyjednávání. Museli jsme přesvědčit významné hráče, že Blansko dlouhodobě bez tohoto mostu prostě nemůže fungovat. Hlavní otázkou bylo zmiňované financování, protože okresní město naší velikosti si nemůže takto obrovskou stavbu, která stála přibližně 330 milionů korun, dovolit. Podařilo se nám získat zhruba 200 milionů korun od státu, prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury, dalších asi 100 milionů korun přispěl kraj a zbylých asi 30 milionů korun dodalo město Blansko.

Jaký je tedy podle vás klíč k efektivnímu řešení dopravy ve městech?

Dlouhodobě všichni vnímáme, že dopravní situace ve městech má k ideálu daleko. Dnes má téměř každá domácnost dvě a více aut a ulice samozřejmě nejsou nafukovací. Odpovědí je dobře zvolený dopravní mix tvořený individuální automobilovou dopravou, kvalitní MHD a zajištěním bezpečného prostoru pro cyklodopravu. Doporučil bych také všem městům, aby si nechala zpracovat generel dopravy od odborníků. Na tom právě nyní v Blansku také pracujeme. Je to ideální podklad pro řízení a dlouhodobou vizi dopravní politiky v každém městě.

Jak se postavit k řešení parkování ve městech?

Máme několik jednoduchých pravidel. Za prvé, při jakékoliv revitalizaci veřejných prostorů, zvláště sídlišť, musí být stávající počet parkovacích míst zachován nebo navýšen. Dalším nástrojem je zřizování jednosměrek, čímž se doprava zklidní a zpřehlední, ale také vznikne prostor pro další parkovací místa. V neposlední řadě je nutné budovat parkovací domy. Bez nich k razantnímu navýšení míst nedojde. My do budování parkovacích míst zapojujeme aktivně i developery. Při plánování projektů požadujeme budování parkovacích míst nad rámec zákonné povinnosti, třeba ve formě podzemních garáží.

Co jiné formy dopravy než automobily, třeba MHD, kola?

Jak jsem zmiňoval, správně nastavený dopravní mix, který je složen také z MHD a cyklodopravy je základ. Město Blansko každoročně finančně podporuje hromadnou dopravu tak, aby ceny jízdného zůstaly pro občany přijatelné a aby MHD dali přednost před vlastním autem. Konkrétně u nás je důležitá i železnice, protože část Blanenšťáků jezdí denně za prací do Brna. Tím, že se podařilo opravit hlavní úsek trati z Blanska do Brna a jezdí zde nyní nové pohodlné krajské vlaky Moravia, tak právě vlak je rychlou, pohodlnější a levnější alternativou pro řadu lidí, kteří rádi nechají své auto doma. Když je aut méně, pochopitelně se tím zvýší i plynulost na silnicích. S tím souvisí i vytvoření parkovacích míst přímo u vlakového nádraží, lidé ze vzdálenějších částí města a okolních obcí se přiblíží k trati, ale dále pokračují vlakem. Co se týká cyklodopravy, tak v této oblasti úzce spolupracujeme převážně s Jihomoravským krajem, který má svou vlastní koncepci rozvoje cyklostezek.

Kromě toho, že jste blanenským starostou, působíte také jako náměstek hejtmana Jihomoravského kraje pro oblast dopravy. Jak mohou právě kraje pomoci obcím s dopravní infrastrukturou?

Konkrétně Jihomoravský kraj spravuje přibližně 3800 kilometrů silnic II. a III. třídy a dále více než 1050 mostů. Kraj se proto primárně zaměřuje na opravy těchto vlastních silnic a mostních objektů, které jsou však často pochopitelně na území obcí. Musím vyzdvihnout, že v tomto volebním období šlo z krajského rozpočtu na projekty v oblasti dopravy dosud nejvíce peněz od samotného vzniku krajů. To je vynikající zpráva a lidé to už nyní na silnicích pozorují.
Zároveň je třeba přiznat, že dopravní infrastruktura byla v našem kraji dlouhodobě podfinancovaná. Během jednoho volební období se tento dlouhodobý dluh určitě nenapraví, ale pracujeme na tom a máme dobré zprávy. To, že peněz nebylo dost, je dáno mimo jiné také nespravedlivým přerozdělováním daní, které systémově jižní Moravu dlouhodobě znevýhodňovalo. Tou dobrou zprávou je, že už máme dohodu hejtmanů a příslib ministra ke změně. Věřím, že se to dotáhne do konce a pak bychom mohli dramaticky navýšit objem prostředků a opravit mnohem více kilometrů silnic. To by jednotlivá města i občané rozhodně ocenili.

Jak by se měl v otázce dopravy chovat pravicový komunální politik?

Dopravní politika na obcích a městech podle mého názoru neleží na politické pravo-levé ose. Každý rozumný starosta ví, že je potřeba investovat do silnic, zajistit kvalitní obslužnost MHD a podporovat i další dopravní alternativy. Důležité je, že kvalitní dopravní infrastruktura je hlavním předpokladem pro rozvoj města a má nepopiratelně pozitivní ekonomické dopady.

---

---