V dnešním díle rozebíráme, jak je to s chystanou směrnicí o energetické náročnosti budov. Kromě toho jsme řešili také normu Euro 7, budoucnost spalovacích motorů a nově povolených syntetických paliv. A v neposlední řadě trable, které českým investorům vznikly v souvislosti s brokerem DEGIRO a jeho pozastavením nákupu řady fondů ETF.

Michal: Začal bych prvně zmíněnou směrnicí o energetické náročnosti budov, kterou jsme v krátkosti řešili už v minulém díle. Mohl bys prosím v kostce shrnout, co návrh normy přináší?

Ondřej: Záleží na tom, z jakého úhlu pohledu se na to budeme dívat. Ty se na to určitě ptáš z toho důvodu, že Evropský parlament schvaloval nedávno svou pozici a navzdory tomu, jak technická norma to je, tak to vzbudila v Česku docela velkou pozornost. A je pravda, že to, co schválil Evropský parlament, je skutečně poměrně radikální, ale kdybychom se na to podívali z pozice jednotlivých členských států nebo Rady ministrů, tak tam je to přece jen poněkud umírněnější. Takže předpokládám, že se chceš bavit o tom, s čím přišel Evropský parlament?

Michal: Úplně na začátek bych vysvětlil, co je pozice Evropského parlamentu, co je pozice Rady a jaký je mezi nimi rozdíl a jak případně probíhá jednání mezi nimi, když se neshodují.

Ondřej: To je v zásadě jednoduché. Jediný, kdo může předkládat legislativu, je Evropská komise. Od Komise pak návrhy jdou do Evropského parlamentu na straně jedné a na straně druhé do Rady ministrů. A obě ty instituce jedou svá vyjednávání uvnitř, čili mezi členskými státy a mezi europoslanci. A poté se zahájí tzv. trialogy. Těch se účastní právě Rada, čili členské státy, europoslanci a moderuje to Evropská komise. Takže to není dialog, ale trialog. Až poté, co tento trialog úspěšně skončí, obě instituce se shodnou, tak se výsledek popíše do úředního věstníku a začne platit. My jsme teď ve fázi, kdy jak Rada, tak Evropský parlament arlament přijali svou pozici a očekává se zahájení dialogů, které předpokládám, že bude chtít uzavřít ještě švédské předsednictví, ale stoprocentně to ověřené nemám.

Michal: Takže pozice Evropského parlamentu a Rady se nějakým způsobem liší. Kde jsou ty rozdíly?

Ondřej: Za prvé: liší se vždycky. Zpravidla má Rada svou pozici umírněnější, ne tak ambiciózní, v porovnání s Evropskou komisí i s Evropským parlamentem. Dá se to přisoudit tomu, že členské státy jsou těmi, na které jakákoliv regulace nakonec dopadne. Tím pádem jsou si právě členské státy vědomi toho, že musí přijmout normu, která se bude dát v praxi aplikovat, zatímco Evropská komise přichází s vizemi. A Evropský parlament jí na to často skáče a je zpravidla mnohem ambicióznější, než členské státy a ne vždy tak úplně domýšlí to, co mohou přijatá pravidla znamenat v praxi.

Michal: Já bych se ještě konkrétně zeptal na tu normu. Dnes jsou nějaké energetické štítky u budov. Viděl jsem, že rozdíly jsou třeba právě v tom, koho se bude norma týkat. Například u štítku třídy F a E Rada i Evropský parlament počítají s tím, že by se některé z těch budov měly v rámci toho štítku zlepšit. Evropský parlament to ovšem chce v podstatě u všech budov. Je toto jeden z těch rozdílů?

Ondřej: Mimo jiné ano, ale těch rozdílů tam je tam celá řada. Navážu na to, co jsem říkal před chvilkou. Parlament je ambicióznější, čili chce, aby se tato norma týkala co největšího spektra budov. A také chce, aby se začala uplatňovat co nejrychleji. Kdybych byl konkrétní, parlament by chtěl, aby se zvyšování energetické účinnosti budov vztahovalo i na rodinné domy, s čímž ale nepočítá Rada. Ta počítá maximálně s bytovými domy. Parlament také chce, aby se všechno se začalo uplatňovat asi o dva roky dříve. To znamená tam, kde říká Rada rok 2028, tak parlament říká 2026, kde říká Rada 2030, parlament říká 2028 a tak dále. Ale musím říct ještě jednu podstatnou věc a sice, že norma rozlišuje mezi novými budovami a stávajícími budovami. Dále se tam rozlišují rezidenční a nerezidenční budovy a budovy ve veřejném vlastnictví a budovy soukromé. Samozřejmě ty kategorie se překrývají a vždycky platí, že se mají uplatňovat přísnější pravidla primárně na veřejné budovy, na rezidenční budovy a na nové budovy…..

Více si už teď můžete poslechnout v audioverzi podcastu!

 

Podcast vzniká za podpory Pravého břehu – Institutu Petra Fialy a Institutu pro pravicovou politiku.

---