Kvalitní dopravní infrastruktura a propojená společnost jsou nezbytnými podmínkami pro hospodářský růst a další rozvoj země. Dlužno podotknout, že Česká republika po dlouhou dobu v rychlosti realizace, množství a kvalitě dopravních staveb zaostává nejen za zeměmi západní Evropy, ale i za sousedními státy s podobným historickým infrastrukturním dluhem. Zdá se, že tento pomyslný vlak se pomalu daří dohánět – v příštích letech plánuje ministerstvo dopravy spolu s Ředitelstvím silnic a dálnic otevřít přes 200 km nových dálnic a silnic I. třídy.

Dle údajů ŘSD tvoří současnou českou dálniční síť 1 365 km dálnic. Současně se realizuje dvacet devět nových projektů, po jejichž dokončení se síť rozroste o dalších bezmála 178 km (z toho  okolo 134 km by mělo být otevřeno již v roce 2023 a 2024). Na dalších třináct projektů o délce cca 80 km jsou vypsána výběrová řízení a je jen otázkou času, než dojde k vybrání jejich zhotovitelů. Dalších550 km dálnic je v různých fázích příprav.

Ze stěžejních dopravních projektů se nejdříve o 32 kilometrů rozšíří dálnice D4 na jihozápad od Prahy, k rakouským hranicím se o dalších 28 km přiblíží jihočeská D3 a na Moravě přibude  21 kilometrů dálnice D55 u Starého Města. Síť silnic I. třídy pak nově posílí především čtyři stavby velkého městského okruhu v Brně, obchvat Jaroměře, Karviné, Mošnova a Opavy.

U velkých liniových staveb překračuje doba realizace pro náročnost jedno volební období. Zásadní je ovšem nastavení podmínek přípravy výstavby a samozřejmě také důsledné trvání na dodržování termínů a vůbec celkový přístup odpovědných členů vlády. Od bývalého premiéra Babiše je proto výsostně falešné a pokrytecké, když dnes v mediálním prostoru napadá vládu Petra Fialy a snaží se přivlastnit si veškeré úspěchy za nově otevírané úseky pro svoji vládu, aniž by kdy korektně a gentlemansky přiznal, že lví podíl na úsecích tak slavnostně uváděných do provozu za jeho období nesou předchozí vlády z dob Petra Nečase a dalších. 

Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) spolu s celou současnou vládou bere investice do dopravní infrastruktury opravdu vážně. Za rok 2022 bylo proinvestováno cca 132 miliard korun a pro rok letošní je počítáno dokonce s částkou 151 miliard korun, z čehož 65,5 miliardy půjde na výstavbu nových komunikací. Velkou pomocí pro budoucí zrychlení výstavby pozemních komunikací by se také měla stát novela zákona o liniových stavbách. Největším problémem při realizaci dopravních staveb byly v minulosti především průtahy při povolovacím řízení, které se mnohdy táhly po celé roky. Nově budou muset úřady vydat příslušné stavební povolení nejdéle do čtyř let od doložení všech podkladů nutných k zahájení řízení investorem. Úprava se má vztahovat především na strategické páteřní projekty dopravních staveb, u nichž náklady na realizaci přesáhnou nejméně 7,5 miliardy korun. Tato novela by měla značně usnadnit např. realizaci D11, D35, D6, D52, či severní části pražského okruhu.

Každý nově postavený kilometr dálnice posouvá naši zemi o značný kus dopředu k vyspělejší, bohatší a  propojenější společnosti. Tím, jak se budou postupně dále zkracovat vzdálenosti, usnadní se nejen podmínky pro podnikatelské řetězce, ale i pohyb občanů do zaměstnání, za rodinou,  přáteli,  odpočinkem i zábavou. Nově nastavený trend podporovaný současnou vládou Petra Fialy dává naději, že se dluh minulosti podaří splatit a síť pátřeních komunikací konečně dobudovat. 

---