Texty

Evropa je krok od války. EU nesmí dát Rusku najevo jakoukoli slabost a rozpory

Premiér a předseda ODS Petr Fiala vystoupil s projevem k mezinárodní situaci, za který si vysloužil potlesk, v úvodu mimořádné schůze Sněmovny svolané kvůli podmínkám dohody Česka s Polskem o hnědouhelném dolu Turów.

Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci,

jsem si vědom toho, že tato schůze byla svolána k jiné situaci, ale považuji za potřebné, nutné, nezbytné bohužel na úvod tohoto zasedání promluvit o jiné věci, a to je o vývoji situaci na Ukrajině.

My ten vývoj, který sledujeme, nemůžeme v žádném případě ignorovat, nemůžeme před ním zavírat oči, nemůžeme se tvářit, že se nás netýká. Musíme jasnými slovy pojmenovávat, co se děje a být si toho vědomi. A děje se to, že Evropa je v tuto chvíli krok od války. Včerejší uznání povstaleckých republik na východě Ukrajiny a následné zahájení vojenské mise je ze strany Ruska jednoznačným aktem agrese vůči suverénnímu státu a je zcela zjevně porušením mezinárodního práva. Myslím, že o tom dnes nemůže pochybovat vůbec nikdo. Agresivní projev ruského prezidenta Putina a jeho následné kroky ukázaly způsob myšlení ruského prezidenta a také jeho zájmy, to, po čem touží, čeho chce dosáhnout. A aby toho dosáhl, tak se neostýchá použít vojenskou sílu a před tím oči zavírat nemůžeme.

Kdo sleduje zahraniční politiku, tak ví, že nejsme svědky ničeho úplně nového. Viděli jsme to před čtrnácti lety v Gruzii, před osmi lety na Krymu a nyní to vidíme na východní Ukrajině. Kdo by věřil, že tento postup a snahy Vladimíra Putina, kterými se ani netají o oživení Sovětského svazu mohou skončit na východě Ukrajiny, ten se mýlí, byl by naivní a nedělal by dobrou a bezpečnou politiku. Podívejme se do starých map, kam až Sovětský svaz zasahoval, a co Rusko považuje za svou sféru vlivu, a pochopíme všichni, jak se nás to bytostně dotýká.

Musíme si také přiznat, že v minulosti vůči rozpínavosti Ruska a imperiální politice, západ nepostupoval dostatečně razantně a plody toho bohužel sklízíme teď a nepostupoval ani dostatečně jednotně. Viděli jsme to i na reakci na ruskou anexi Krymu. Troufám si tvrdit, že dnes je ta situace o něco lepší, je jiná, a to je také můj závěr z jednání, která jsem absolvoval v minulém týdnu osobně, kdy jsem mluvil s předsedou Evropské rady Michelem, s předsedkyní Evropského parlamentu Robertou Metsola, s dalšími evropskými lídry v rámci neformálního jednání Evropské rady. Ta jednotná pozice, silná pozice, nutnost postupovat společně, a to nejenom jako Evropská unie, ale i ve spolupráci se Spojenými státy, Kanadou a dalšími zeměmi v rámci Severoatlantické aliance, tahle pozice zaznívá nejenom do médií, ale i na jednání za zavřenými dveřmi, a je to přesvědčení prakticky všech lídrů států Evropské unie.

Ještě včera v noci jsem telefonicky hovořil s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyen a z toho rozhovoru vím, že první reakce Evropské unie by měla přijít už dnes v podobě sankcí. Jsou připraveny různé škály sankcí a ten dopad na Rusko ve výsledku by měl být velmi tvrdý. Chtěl bych zároveň ujistit naše občany, že Evropská unie již několik týdnů pracuje na snížení energetické závislosti na Rusku, to je důležité i pro Českou republiku, jsou předjednány, tak jak už to bylo i medializováno v posledních dnech dodávky energetických surovin z jiných zemí, pokud by to bylo potřeba a připravujeme se i na tuto variantu.

Stojíme za plnou nezávislostí a územní celistvostí Ukrajiny. Podporujeme zavedení tvrdých sankcí ze strany Evropské unie a jejích spojenců, které odradí Rusko od další agrese a otevřou cestu k diplomatickému řešení.

Evropská unie rovněž připravuje pomoc Ukrajině, ať už se jedná o pomoc finanční nebo podporu při boji proti hrozbám v oblasti kybernetické bezpečnosti a Česká republika je samozřejmě v oblasti pomoci a podpory také aktivní, jak o tom ještě za chvíli budu mluvit. Je také vysoce pravděpodobné, že Severoatlantická aliance přistoupí ke zvýšení vojenské přítomnosti na svém východním křídle, v první řadě na jihovýchodě, to je tedy Rumunsko a Bulharsko, ale i ve střední Evropě, což je Slovensko a Maďarsko a na severovýchodě, tedy Polsko a pobaltské země, a to nad rámec již rozmístěné tzv. předsunuté přítomnosti. Jak jsem říkal, ani Česká republika pouze nepřihlíží, podporujeme posílení alianční obrany, a to zejména na východním křídle aliance.

Česká republika – to jenom připomínám, také pozitivně odpověděla na výzvu vrchního velitele spojeneckých sil v Evropě k naplňování chybějící schopnosti sil rychlé reakce NATO, a to schválením možnosti vyslat chemickou jednotku čítající zhruba 100 vojáků. V současné době máme v pohotovosti v silách rychlé reakce celkem 180 protichemických specialistů a zhruba 400 příslušníků čtvrté brigády rychlého nasazení. Já tady korektně dodávám, toto není teď aktuální reakce na nejnovější vývoj posledních hodin, ale je to dlouhodobá pozice České republiky a připomínám tady náš aktivní přístup a zapojení do této spojenecké aktivity.

Pokud jde o další kroky vůči Ukrajině, už 26. ledna schválila vláda návrh Ministerstva obrany darovat Ukrajině 4 tisíce dělostřeleckých granátů ráže 152 milimetrů použitelných pro děla ukrajinských ozbrojených sil. Jsme připraveni jednat o dalších formách pomoci, pokud o to ukrajinská strana požádá. Další pomocí je smlouva o zdravotnické asistenci ukrajinským ozbrojeným silám, kterou za Českou republiku v Kyjevě uzavřel ministr zahraničních věcí Jan Lipavský. Předmětem této smlouvy je ochota České republiky přijmout lidi na léčení.

Ukrajině Česká republika poskytuje i humanitární pomoc. Ta humanitární pomoc má několik fází. V první fázi to byla dodávka traumatických balíčků prostřednictvím Červeného kříže v hodnotě zhruba 3,5 milionu korun. Část byla už dovezena ministrem zahraničí při jeho návštěvě na Ukrajině, zbytek bude dodán do dvou týdnů.

Druhou fází humanitární pomoci je vázaný peněžní dar v objemu 10 milionů korun na zdravotnický materiál, to se bude realizovat v příštích dnech, a v případě potřeby a dalšího zhoršení situace by nastoupila třetí fáze, kdy by Ministerstvo zahraničí, Ministerstvo vnitra navrhly další humanitární pomoc v souvislosti s tím, jak by se situace vyvíjela.

Kromě té podpory je samozřejmě také pro nás prioritní, a to je jedna z nejvyšších priorit, ochrana občanů České republiky. Zastupitelský úřad v Kyjevě a Generální konzulát ve Lvově fungují, což je důležité, plní své úkoly. U obou misí došlo k zvýšení bezpečnostních stupňů. Kyjev už opustili rodinní příslušníci diplomatů, další fáze evakuace jsou připraveny. Ministerstvo zahraničních věcí upozornilo občany České republiky, aby zvážilo cestu na Ukrajinu, a ty z nich, kteří jsou na Ukrajině, vyzvalo k opuštění země, také Ministerstvo zahraničních věcí varovalo před cestami do Běloruska, takže to samozřejmě spolu úzce souvisí.

Jsme připraveni jak na možnost výpadku dodávek energetických surovin, tak na případný příliv uprchlíků z Ukrajiny.

Připravujeme se i na možné bezpečnostní dopady na Českou republiku a mohu říct, že jsme, nakolik to vůbec lze, na nejrůznější scénáře připraveni. Opakovaně jsem v posledních dnech a týdnech svolal Bezpečnostní radu státu, další jednání budeme mít zítra. Bezpečnostní rada státu řešila a řeší situaci na východě Ukrajiny právě včetně dopadu na Českou republiku a další přípravy na možné dopady. Mohu tedy konstatovat, že jsme připraveni jak na možnost výpadku dodávek energetických surovin, tak na případný příliv uprchlíků z Ukrajiny. Jak asi sami vidíte a sledujete to v médiích, tak ta situace se mění každým dnem, někdy doslova i během hodin, a naše vláda společně s našimi spojenci v Evropské unii a Severoatlantické alianci na tyto změny reaguje a připravujeme se na situace, které mohou teprve nastat.

Musíme být jednotní, to je nesmírně důležité. Musíme postupovat společně. Nesmíme Rusku dát najevo jakoukoli slabost a jakékoli rozpory. Musíme být jednotní nejen v rámci Evropské unie, ale i v součinnosti se Spojenými státy Americkými, Spojeným královstvím a dalšími partnery. Musíme být připraveni uvalit na Rusko tvrdé finanční hospodářské sankce, a zároveň přijmout nezbytná opatření k zajištění naší bezpečnosti.

Tolik, dámy a pánové, krátká informace k aktuální situaci, která nás nepochybně všechny zneklidňuje. Jsem samozřejmě připraven v dalších fázích informovat Poslaneckou sněmovnu, ale samozřejmě hlavně veřejnost a občany o tom, co se děje, a hlavně o dalších krocích, které budeme dělat. Věřím a doufám, že v této situaci bude i Česká republika postupovat jednotně a společně a že tady budeme mít podporu nejen koaličních, ale opozičních stran. Z těch prvních vyjádření to tak vypadá a chtěl bych za to poděkovat, že tady zaznívá jeden hlas. Je to nesmírně důležité, protože nám jde o jeden společný cíl. Jde nám o to, abychom zajistili bezpečnost našich občanů a zajistili bezpečnost České republiky.

Dámy a pánové, Česká republika považuje uznání povstaleckých území na východě Ukrajiny a následné zahájení vojenské operace za akt agrese vůči sousednímu suverénnímu státu a za jednoznačné porušení mezinárodního práva. Stojíme za plnou nezávislostí a územní celistvostí Ukrajiny. Podporujeme zavedení tvrdých sankcí ze strany Evropské unie a jejích spojenců, které odradí Rusko od další agrese a otevřou cestu k diplomatickému řešení.

Děkuji za pozornost.


Fiala Petr

Petr Fiala

předseda vlády ČR
štítky: # #
sdílet na twitteru sdílet na facebooku sdílet na linkedin odebírat newsletter