Data Českého statistického úřadu z minulého týdne přinesla pozitivní zprávy. V září dosáhl meziroční růst spotřebitelských cen 6,9 procenta, tedy o 1,6 procentního bodu méně než v srpnu. Inflace klesla zejména díky nižším cenám potravin a energií. Setrvalý tlak vlády Petra Fialy na zemědělské producenty a velké obchodní řetězce začíná nést své ovoce.

V Z úst některých opozičních představitelů, především hnutí ANO, často zaznívá, že za drahé potraviny může vláda. Nemůže. V českém ústavním pořádku totiž neexistuje nic jako ministerstvo cenotvorby, které by mohlo ceny přímo určovat. Jejich výši ovlivňuje někdo jiný: ceny komodit na trhu, zemědělští výrobci, maloobchody, obchodní řetězce, apod. V posledních týdnech došlo k prudkému poklesu cen u zemědělských výrobců a zlepšuje se rovněž situace na energetických trzích, kdy meziměsíčně klesly i ceny plynu, a to o 3,6 procenta,  elektřiny pak o dvě procenta.

V posledních dnech pak po nedávném nárůstu významně zlevňují i pohonné hmoty. Průměrná cena benzinu v Česku klesla po čtyřech týdnech pod 40 Kč za litr. Za poslední týden zlevnil natural o 61 haléřů na 39,90 koruny, o 24 haléřů zlevnila nafta, za litr teď řidiči zaplatí průměrně 40,17 Kč. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny paliv sleduje. Ceny pohonných hmot klesají už druhý týden v řadě, takže dalšímu zlevňování potravin v obchodech by nemělo nic bránit.

Letos v létě začaly postupně klesat akční ceny u olejů, másla a mléka. Nižší ceny jsou také u kuřecího nebo krůtího masa. Různé druhy sýrů a další mléčné výrobky byly v akci také levnější než loni. Například litr mléka se ještě před rokem v akci prodával za 19,90 koruny a nyní za 10,90 Kč. Kilo kuřecích řízků zlevnilo ze 168 na 129 korun. U vajec či másla šly ceny výrazně dolů, a to o více než 25 procent. Ve slevách se v České republice prodává více jak 60 procent zboží. To je evropský unikát a dlouhodobě neudržitelný trend.  Řetězce slibují, že pokles dodavatelských cen budou i nadále zohledňovat a budou tedy zlevňovat, doufejme, že nejen formou akčních nabídek.

Jak to, že řetězce přistupují ke zlevnění potravin až nyní?

Děje se tak nejspíš z obavy z možných kontrol ze strany Úřadu pro hospodářskou kontrolu i dalších státních organizacích. Důležitý je ovšem také politický tlak premiéra Petra Fialy, který téma drahých potravin často a důrazně opakuje nejen v médiích, ale i na setkáních se zástupci zemědělských výrobců a obchodních řetězců. Je vidět, že toto téma je pro vládu nesmírně důležité a věnuje mu patřičný čas i pozornost.

Obchodní řetězce tak postupně upravují svoji politiku cenotvorby a snižují svoje marže, které se v minulosti ukázaly mnohdy jako přemrštěné. Pro velké skupiny řetězců, které těží z nebývale vysoké koncentrace prodejen, jež tlumí konkurenci, se díky politickému tlaku vlády i nespokojenosti ze strany občanů, postupně stávají nadsazené marže neudržitelné.

---