Jak Agrofert profituje z daňových úlev. Všichni šetří, holding nikoli

18. března 2021, Tomáš Lemešani

Téměř pětina daňových úlev v Česku směřuje do koncernu Agrofert. Zatímco celková míra odpuštěných daní klesá, a většina podniků tedy musí platit víc, pro Agrofert to neplatí – jemu daňové úlevy naopak rostou.

O daňových úlevách může rozhodnout ministerstvo financí (třeba při mimořádných živelních událostech), častější a běžnější je však promíjení daně Finanční správou. Používá se například jako finanční stimul, když firma přislíbí vytvoření nových pracovních míst nebo veřejně prospěšnou investici. Jde o poměrně běžný nástroj, který se používá i jinde v Evropské unii. U nás se z něj ovšem během let stalo něco zcela jiného: Český stát začal odpouštění daní využívat jako svérázný nástroj dotační politiky.

Přispívá k tomu fakt, že podmínky této mimořádné „pomoci“ firmám bohužel nejsou jasně definovány, a oprávněnost daňových úlev je tedy individuální disciplínou, kterou nelze posuzovat objektivně. (O poměrně volných pravidlech posuzování oprávněnosti jednotlivých žádostí svědčí i skutečnost, že o prominutí je možno žádat třeba ústně, uvedením do protokolu.)

Příjemci jsou vybíráni na základě libovůle a z daňových úlev se tak v našich podmínkách stávají de facto dotace, které firma může zatajit (a pokud je přizná, tak většinou jen v povinné dokumentaci, kde všechny daňové slevy shrne do kolonky „investiční dotace“).

Mlha v záznamech

Hnutí ANO 2011 se ve svém prvním volebním programu, který připravilo těsně před sněmovními volbami v roce 2013, daňovým úlevám téměř nevěnovalo. Jeho šéf se sice nechal slyšet, že by se štědré rozdávání veřejných peněz mělo omezit, nicméně v programu naopak sliboval daňové úlevy snížením příspěvku pojistného na sociální zabezpečení u absolventů a zaměstnanců, jimž je více než 50 let. Po volebním úspěchu a obsazení ministerstva financí se však politika ANO v oblasti daňových úlev zásadně změnila. Velmi brzy přišly první zásahy do úlev pro živnostníky a výrazně se přehodnotilo i dotování odpuštěním daní u dosud podporovaných sektorů. Výsledkem měla být racionalizace, tedy podpora jen tam, kde je to skutečně potřeba.

Přesto jsme roku 2014 zaznamenali rekordní rozpočtovou sekeru 10,79 miliardy korun prominutých daní. Tento rekord měl nejblíže k číslům z roku 2007, kdy stát kvůli velké ekonomické recesi odpustil firmám 10,42 miliardy korun. Finanční správa argumentovala, že rekordní daňový pardon v roce 2014 byl způsobený neobvyklými okolnostmi, zejména změnou posuzování jednotlivých žádostí, kterou si údajně vyžádala nová evropská legislativa, a také odpouštěním daní podnikatelům poškozeným rozsáhlými povodněmi z předešlého roku. Přírodní katastrofu nemůžeme zpochybňovat, zbytek však ano. „Nová metodika“ posuzování žádostí o daňové odpustky se totiž projevila pouze v daném roce, jejím dlouhodobým efektem však je, že zcela zpřeházela seznamy firem, které v minulosti daňové úlevy využívaly.

Šetří všichni kromě Agrofertu

Andrej Babiš byl před vstupem do politiky označován za nebezpečí hlavně z titulu svého masivního konfliktu zájmů. Muži, který agresivně ovládl velkou část agrobyznysu i chemického průmyslu a vstupoval do velkých projektů v dalších sektorech včetně například zdravotnictví, se dalo jen těžko uvěřit, že na své léta budované impérium nástupem do politické funkce zapomene.

A upřímnost Babišovy snahy o oddělení politiky a podnikání rozhodně zpochybňuje i analýza dat Finanční správy. Už v prvním roce, kdy Andrej Babiš stál v čele ministerstva financí, získal jeho holding daňové úlevy v celkové výši 1,47 miliardy korun. Firma, která před Babišovým jmenováním do funkce nezískala žádnou úlevu, po jmenování náhle získává 13,6 % všech schválených úlev. A tento pozoruhodný úspěch pokračuje i v dalších letech.

I když po roce 2014 prošly daňové úlevy revizemi a úspornými opatřeními, Agrofertu se šetření netýkalo. Ze statistik Finanční správy lze vyčíst, že v letech 2014 až 2019 české firmy získaly pardon o sumární hodnotě 20,31 miliardy korun, přičemž takřka pětina této sumy byla odpuštěna firmám spojeným s Andrejem Babišem. Podle investičních dotací, které skupina povinně zveřejňuje v účetních informacích, je v těchto letech holdingu prominuto 0,28 až 1,47 miliardy korun daní a příslušenství ročně.

Úlevy na daních pro Agrofert v letech 2007–2019

Rok 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013
Úlevy celkem (mld. Kč) 10,42 8,46 7,35 3,24 4,74 4,7 3,88
Rok 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020
Úlevy celkem (mld. Kč) 10,79 4,34 2,12 0,61 0,94 1,51 ?

Vlastní zpracování. Zdroj: Generální finanční ředitelství

Rok 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019
Přijaté inv. dotace (mld. Kč) 0 1,47 0,67 0,37 0,61 0,28 0,35
Podíl na odpuštěných daních 0 % 13,6 % 15,4 % 17,5 % 10,0 % 29,8 % 23,2 %

Vlastní zpracování. Zdroj: justice.cz

Andrej Babiš rád připomíná, že zvýšení výběru daní je klíčovým aspektem růstu české ekonomiky. Obhajuje jím i své vlastní profesní úspěchy v politice. Podle jeho vlastního vysvětlení za lepším výběrem daní stojí mj. komplex vládních opatření, která připravil buď on sám, nebo jím pověření ministři. Stěžejní bylo prý zavedení elektronické evidence tržeb (EET) a celková racionalizace daňové politiky (např. snižování objemu daňových úlev). Škoda jen, že se tyto oslavované trendy zcela nepochopitelně vyhnuly zrovna firmám holdingu Agrofert.

Analýza vznikla ve spolupráci s Pravým břehem – Institutem Petra Fialy jako součást přípravy knihy Můj stát, moje firma. Předobjednejte si ji a podpořte její vydání. Vyšlo na webu Forum24.cz.

Lemešani Tomáš

Tomáš Lemešani

analytik podnikatelského prostředí

štítky: #




sdílet na twitteru sdílet na facebooku sdílet na linkedin odebírat newsletter