Mo[u]drá politika na jižní Moravě: Boskovice

13. srpna 2020, Pravý břeh

Pravý břeh toto léto navštěvuje úspěšné jihomoravské komunální politiky, z nichž některé najdete na kandidátce ODS do podzimních krajských voleb. Čím se mohou pochlubit, jaké výzvy momentálně řeší a co z jejich pohledu Jihomoravský kraj nejvíce potřebuje?

Boskovice leží asi 35 kilometrů severně od Brna na hranicích Drahanské vrchoviny, společně s přidruženými obcemi tu žije kolem 12 000 obyvatel. Boskovice jsou známé především svými mimořádnými historickými památkami a malebným okolím, ale také jako dobře spravované město, které se utěšeně rozvíjí a nabízí dobré podmínky pro život.

V čele města už třetí volební období stojí starosta za ODS Jaroslav Dohnálek.

Vážený pane starosto, v čele Boskovic stojíte třetí volební období a v zastupitelstvu působíte už od roku 1994. Stále vás to naplňuje?

V Boskovicích jsem se narodil a považuji se za místního patriota. Mám to tu moc rád a velmi mi záleží na tom, aby se tu dobře žilo. Snažím se proto udělat maximum a lidé to asi vnímají, jinak by mě nevolili. Musím ale upřesnit, že toto je sice mé třetí volební období v pozici starosty, ale s přetržkou, kdy jsem si vyzkoušel i práci v opozici. Byla to užitečná zkušenost, je dobré věci posuzovat a vidět i z pohledu opozičního zastupitele.

Za dobu vašeho působení na radnici se určitě mnohé povedlo, na co jste obzvláště pyšný?

Jistě, mohl bych jmenovat konkrétní projekty a pochválit se, to by nebyl žádný problém. Ale já jsem skutečně hrdý na celé město, na to, že se tu dobře žije, že lidé nemají potřebu stěhovat se jinam, a to i přesto, že je tu v porovnání s podobnými místy relativně draho. Mám na mysli třeba cenu nových bytů. Také už nemáme žádné volné městské parcely pro průmyslové zóny. To jsou ale jen další důkazy toho, že je o Boskovice zájem. Osobně mě těší, že můžu jít klidně do místní hospody a „na čuňu“ (promiňte mi ten výraz) jsem zatím nedostal.

V Boskovicích najdete třeba staré židovské město se zachovalou synagogou.

Boskovice jsou jedním z měst, které ze svého rozpočtu spolufinancují i místní nemocnici nebo domy s pečovatelskou službou. Je to velká zátěž pro rozpočet?

Obrovská. Z legrace říkám, že kdybychom neměli tyto závazky, nevíme, co s penězi. To je samozřejmě nadsázka, ale pro představu: Městský rozpočet je asi 300 milionů korun, z toho jde zhruba 20 milionů do nemocnice a dalších 16 pro městskou správu sociálních služeb. Celkově nemocnice na svůj chod potřebuje asi 500 milionů. Ale nejde jen o peníze, naše „dcera“ je celkově mnohem větší než my sami a nutně potřebuje další investice, například pro urgentní příjem. Podobné je to se sociálními službami, z městského rozpočtu odčerpávají velké množství peněz, aniž bychom z toho něco měli. V jiných městech jsou tyto služby plně financované například z krajských peněz, a městský rozpočet tedy nezatěžují. Současný stav je dlouhodobě neudržitelný, celý zdravotní a sociální systém nutně potřebuje reformu.

Proto jste se rozhodl kandidovat do zastupitelstva Jihomoravského kraje?

Nejen proto. Boskovicko a vůbec sever našeho kraje má svá specifika, která jsou – zdá se mi – momentálně přehlížena. Je nezbytné, aby v krajském zastupitelstvu byli lidé ze všech částí našeho kraje, a dokázali tak zprostředkovat celou paletu potřeb a problémů. Jižní Morava, to nejsou jen vinice, vinaři a Brno, i když je tak někdy prezentována.

Málokdo ví o aktuálních potřebách města i celého Boskovicka více než vy. Co vás tedy především trápí?

Samozřejmě dopravní dostupnost. A nemám na mysli jen tu nešťastnou silnici 43 na Svitavy, o které se stále vedou bouřlivé diskuze. Už v roce 2007, tedy před čtrnácti lety!, se začala řešit silnice Blansko-Boskovice. A kam jsme se posunuli? Kolik je vykoupeno pozemků? Přitom jde i o životy. Když se na přetížené 43 stane nehoda, mají velký problém i složky integrovaného záchranného systému. Průjezdnost  je aktuálně i jedním z největších problémů v samotných Boskovicích. Ulice, na kterých jsem si jako malý kluk hrával s balónem, jsou dnes tepnami, kde projede i 6 000 aut denně. Neuralgickým bodem je zvláště křižovatka u pošty, kde nutně potřebujeme vybudovat kruhový objezd. Ovšem silnice pochopitelně nepatří městu, je krajská a bez spolupráce s Jihomoravským krajem se nikam nepohneme. My ale nechceme jen stát s nataženou dlaní a čekat. Do příprav jsme se pustili sami. Díky studím, které jsme nechali vypracovat, už víme, že tam kruhový objezd být může a že je to nejlepší řešení. A jsme připraveni přispět i finančně.

Jednou z největších výzev je pro Boskovicko dopravní obslužnost.

Když mluvíte o financích, jak vás postihla koronavirová krize?

Máme zjištěno, že jen za květen a červen přijdeme v rozpočtovém určení daní o 10 milionů. Ale mnohem horší než koronavirus byl zásah Babiše a Schillerové.

V dnešním světě mediálních kampaní, kdy se politici především rádi fotí, chlubí a vozí na vlnách populárních témat, vy zastáváte přesně opačný názor. Zaujala mne například opatření, které jste v Boskovicích zavedli v boji za návrat vody do krajiny, ale zmínil jste je jen tak mimochodem… 

Mně některé věci prostě přijdou logické a samozřejmé. Krajinu dlouhodobě zbavujeme její přirozené schopnosti hospodařit s vodou, proto rozpojujeme dešťové svody od kanalizace, kde to jen jde, a necháváme dešťovku volně zasakovat. Samozřejmě rozumně sečeme, pečujeme o městskou zeleň. Pomáháme tím krajině, ale také čističce, která už se blíží nutné technologické rekonstrukci, spojené s navýšením kapacity. Spousta věcí, které jsou pro chod nejen města naprosto nezbytné, prostě nejsou vidět. Bez zvládnuté dopravy a veškeré technické infrastruktury není možný žádný další rozvoj. Ale to mnoho rádoby politiků nerado slyší. U trubek a děr v zemi se navíc špatně fotí.

Starosta Boskovic Jaroslav Dohnálek (vlevo) s lídrem jihomoravské kandidátky ODS do krajských voleb Jiřím Nantlem

štítky: # #




sdílet na twitteru sdílet na facebooku sdílet na linkedin sdílet na google plus odebírat newsletter