Mo[u]drá politika na jižní Moravě: Vacenovice

15. září 2020, Pravý břeh

Pravý břeh toto léto navštěvuje úspěšné jihomoravské komunální politiky, z nichž některé najdete na kandidátce ODS do podzimních krajských voleb. Čím se mohou pochlubit, jaké výzvy momentálně řeší a co z jejich pohledu Jihomoravský kraj nejvíce potřebuje?

Vacenovice jsou malebná obec v okrese Hodonín, která leží asi 8 km jihovýchodně od Kyjova. Žije tu přibližně 2 200 obyvatel.

V čele obce stojí paní Jana Bačíková (na snímku s kandidátem na hejtmana Jiřím Nantlem), která byla opětovně zvolena už třetí volební období.

Paní starostko, jak to, že se Vám – starostce za ODS – tak daří v oblasti, kde tradičně dominují spíše jiné strany? 

Narodila jsem se tady, místní kraj mám pod kůží. Snad je to tím, že lidé vědí, že na své pozici nijak nelpím a prostě jen dělám to, co považuji za dobré, a tak, jak nejlépe dovedu. Kdyby bylo jen na mě, tak klidně seběhnu tady dolů ze schodů a budu spokojeně za výčepem v naší hospodě (paní Bačíková je majitelkou místního tradičního hostince U Letochů, pozn. red.).

Jen namátkou: Zateplená a opravená škola se speciálními odbornými učebnami a výtvarným ateliérem, dvě víceúčelová hřiště, nový obecní úřad s krásným habánským sklepem a expozicí místní historie, vlastní sběrný dvůr, moderní autobusové zastávky, opravené chodníky i cesty, vysázené stromy, upravené trávníky s květinovou výsadbou… To jsou jen některé z místních „samozřejmostí“. Mám dojem, že ve Vacenovicích by chtěl žít každý. 

Já nevím, jestli každý, ale je pravda, že požadavků na nová stavební místa máme hodně a lidé odtud neodcházejí. Bohužel nové zájemce nemůžeme uspokojit, obec už žádné parcely nemá. Stále čekáme, až budou provedeny pozemkové úpravy, které snad situaci pomohou, ale mezi tím se snažíme sami. Vykupujeme, co se dá, a rozhodli jsme se i pro výstavbu Domu seniorů. Přímo v centru obce, tedy i v centru veškerého dění, začneme stavět nájemní dům s patnácti byty. Část je pro mladé začínající rodiny, ale většina z nich bude určena našim seniorům, kteří již nezvládají starost o své rodinné domy postavené často v 70., 80. letech. Víte, jak se tehdy stavělo, ty domy jsou velmi náročné na základní údržbu i spotřebu energií a starší lidé už to nezvládají. Proto náš Dům seniorů. Naši senioři tak budou moci zůstat „doma“, kde celý život žili, v těsném kontaktu s rodinami i přáteli a přitom v pohodlí a se zajištěnou péčí. Součástí Domu totiž bude i lékařská a zubní ordinace. Navíc speciální spojovací chodbou budou moci projít i přímo do našeho obecního společenského sálu, takže o nic nepřijdou a my nepřijdeme o ně. No a v neposlední řadě se v obci uvolní domy a parcely pro další mladé rodiny. Snažili jsme se o to sedm let a konečně to vyšlo, dostali jsme dotaci od Ministerstva pro místní rozvoj. Máme kompletní dokumentaci, vyhlásili jsme veřejné výběrové řízení. Stavět by se mělo začít ještě letos.

A k té vybavenosti: prostě se snažíme zajistit peníze a následně realizovat vše, co naši občané potřebují a co jim ulehčí a zpříjemní jejich život. Jen za mého starostování se nám podařilo nad rámec obecního rozpočtu získat a do obce investovat dalších 50 milionů korun z různých projektů.

Je to tu opravdu vidět. Jste na první pohled velmi moderní vesnice s rozvinutou infrastrukturou, ale přitom se vám daří udržovat i místní folklor a tradice. Výčet vašich spolků a sdružení je skutečně pozoruhodný, vedle tradičních hasičů, sokola či zahrádkářů také dva pěvecké sbory, dvě dechovky, cimbálka, dětský soubor Oskoruška, taneční a folklorní sdružení Omladina, Centrum pro rodinu Klubíčko a to ani nemluvím o velmi aktivních seniorech, o místních Malérečkách nebo vlastním muzeu.    

Na svoji minulost i tradice jsme hrdí. Máme na co navazovat. Vacenovice byly významným centrem novokřtěnců, tzv. Habánů. Archeologické průzkumy pana doktora Pajera prokázaly, že zde byl nejen významný novokřtěnský dvůr, ale také pec na vypalování keramiky, jejíž mimořádná velikost a provedení dokládají, že Vacenovice byly zřejmě největším střediskem výroby luxusní habánské keramiky na Moravě. I proto jsme v zachovalém habánském sklepě, který se datuje do 16. století, otevřeli malé muzeum, které tuto slavnou etapu připomíná.

Druhé místní muzeum je hned přes ulici v původním typickém selském stavení. Tam pořádáme příležitostné výstavy i nejrůznější debaty a setkání. O vše se stará spolek nadšenců, kteří se sami pustili do nezbytných oprav a udržují i stále rozšiřují naši národopisnou sbírku. Rádi se k nám vracejí i staří rodáci. S láskou vzpomínáme třeba na Danu Zátopkovou, rozenou Ingrovou, jejíž rodiče odtud pocházeli, a která se sem vždy ráda vracela. No a kdo by neznal seriál Slovácko sa nesúdí, který se tu také natáčel?

Velmi sympatická je i vaše aktivita v rámci mikroregionu Nový Dvůr, kde jsou i obce Milotice, Ratíškovice, Svatobořice-Mistřín, Skoronice či Vlkoš. Co všecko nabízíte?

Toho je opravdu velmi mnoho a nevím ani, kde začít. Mám radost z toho, že každá obec nabízí něco, co skutečně přitahuje pozornost. Milotice samozřejmě nádherný zámek, Ratíškovice Muzeum vagónů a šlapací drezíny, Skoronice svoji Jízdu králů, Svatobořice unikátní Památník a muzeum internačního tábora, Vlkoš Muzeum generála Ingra. Na své si u nás přijdou milovníci folkloru, nádherných krojů, hudby, zpěvu a dobrého vína. V každé obci najdete typickou vinařskou uličku, všemi také prochází vinařské cyklistické stezky. Je tu jedinečná příroda, třeba oblast raritních vátých písků, tzv. Moravská Sahara, nebo ceněná lokalita vysokých písčitých břehů meandrující řeky Moravy, tzv. Osypané břehy. Daří se nám celoročně nabízet přitažlivý program pro celé rodiny a to nejen na výlety, ale i na delší pobyt. S tím souvisí i rozvoj místního pohostinství, ubytovacích kapacit, podpora zaměstnanosti. Snažíme se jednoduše rozvíjet moderní venkovskou turistiku a aktivity, které následně přinášejí zaměstnanost a ekonomické benefity pro naše občany.

Paní starostko, je za vámi vidět opravdu obrovský kus práce a vaši voliči to ve volbách evidentně oceňují. V letošním roce jste se rozhodla také kandidovat do krajského zastupitelstva. Co od toho očekáváte, a v případě úspěchu, co byste ráda prosadila či změnila? 

Mám za to, že je potřeba zapracovat na komunikaci. Přála bych si výrazně zlepšit výměnu informací mezi krajem a jednotlivými obcemi. V Jihomoravském kraji je 627 obcí. Je mi jasné, že nelze být v přímém kontaktu s každým jednotlivým starostou, ale současný stav, kdy se vidíme jednou za čas na velké akci, kde proudí vybrané PR informace jen ve směru od kraje k nám a téměř vůbec naopak, není v pořádku. A myslím, že nevyhovuje nikomu. Představitelé kraje si nemají možnost učinit jasný obrázek o potřebách jednotlivých obcí, obce nevědí s dostatečným předstihem, co se chystá a proč se to chystá. Co si starosta či zastupitelé nevyběhají, to nemají. Potřeby obcí jsou přitom dost podobné. Lepší koordinací na úrovni vyššího správního celku by šly mnohé věci racionalizovat. Šlo by také vytvořit něco jako „mapu potřeb“, a podle ní pak cílit financování a vypisování dotačních titulů. Kraj by podle mého názoru měl být svým obcím nápomocen, ale momentální situace je taková, že naši aktivitu nejen nepodporuje, ale přímo brzdí. Mnohdy se dočkáme jen odpovědi, že to nelze, ale nevíme proč, nedostaneme naprosto žádné vysvětlení. Prostě nemluví s námi. A to se musí změnit.

Další oblastí, na které mě mimořádně záleží, je péče o seniory. Nevidím řešení jen ve výstavbě nových domovů důchodců. Ano, někdy to jinak nelze, ale většina seniorů je dostatečně aktivních, samostatných a stačilo by jen zajistit jim nějakou formu denní péče v místě bydliště. Když vidím naše seniory, jak třeba nacvičují na Seniordance a vůbec aktivně se účastní dění v obci, mám z toho skutečnou radost. Tak to má vypadat, mohou a také mají být platnou součástí místa, kde celý život žili, a my jim to musíme umožnit.

štítky: # #




sdílet na twitteru sdílet na facebooku sdílet na linkedin sdílet na google plus odebírat newsletter