Premiér Petr Fiala zahájil školní rok návštěvou Střední zahradnické školy v Rajhradě, která nově nabízí vzdělání v rámci přírodovědného lycea. V čase, kdy meziročně vzrostl počet žáků středních škol o 25 tisíc, jdou tak lycea cestou rozšíření nabídky všeobecného vzdělání tam, kde gymnázia již nestačí. Proč však máme podporovat všeobecné vzdělání?

Víme, jaké dovednosti budou potřeba za dvacet či třeba za padesát let a v jakých profesích je uplatníme? Na tuto otázku nezná odpověď nikdo, a právě z toho musí vycházet příprava žáků v našem školství. Dnes jsou běžné profese, o jejichž existenci jsme před patnácti lety neměli ani tušení, třeba pilot dronu či vývojář mobilních aplikací, a jiné kdysi běžné, jako svačinářka nebo doručovatel telegramů, definitivně zmizely. Proto musíme primárně klást důraz na schopnost orientace v rychle se měnícím světě, v technologiích, komunikaci v cizích jazycích ale i dalších dovednostech, které budou nastupující generace muset prokazovat.

Vítám celostátní i regionální snahy nadále podporovat všeobecné vzdělání, ať již prostřednictvím lyceí nebo rozšiřováním nabídky studijních míst na gymnáziích, jako například v Brně, kde současná krajská koalice přislíbila do konce volebního období otevřít nové gymnázium s přírodovědnou profilací. Jihomoravský kraj také od minulého školního roku spravuje kampaň pro uchazeče Nevím kam, kde se snaží nejen propagovat lycea ale i nabídku gymnázií a středních škol v okolí Brna, kde bývá zpravidla menší převis uchazečů.

Dále je třeba ocenit posílení pravomocí ředitelů škol v oblasti výuky, jelikož  ředitel ví nejlépe, co je pro školu dobré. U samotných pedagogů je pak nutné podpořit jejich vůli, aby se o pozice míst ředitelů v konkurzech vůbec ucházeli, ať už jde o uchazeče zvenku či zevnitř. Má-li zřizovatel vybrat toho nejlepšího odborníka pro danou pozici, musí mít k dispozici kvalitní výběr kandidátů. Kvalitní kandidáti se však do konkurzů budou přihlašovat jen tehdy, budou-li mít důvěru v samotný proces. Základem musí být především odbornost kandidáta a vize rozvoje školy, nikoliv politická situace na obecní či krajské úrovni. Právě kvalitu kandidátů má posuzovat široká  konkurzní komise složená ze zástupců zřizovatele, pedagogů, školské rady, České školní inspekce a dalších relevantních odborníků. Rozhodnutí této komise však není pro zřizovatele závazné.

Lze pochopit, že zřizovatel, který ostatně za jmenování ředitele školy nese odpovědnost, se může od doporučení komise v krajním případě odchýlit. V takovém případě je však důležité, aby své rozhodnutí dokázal přesvědčivě zdůvodnit, v opačném případě vyvolává nedůvěru veřejnosti a obavy z politizace rozhodnutí. Na tyto problémy upozorňovala média v případě výběru ředitele některých škol u minulého vedení kraje. Samozřejmostí také musí být nabídka vzdělávání pro ředitele v manažerské oblasti.

A co udělat pro to, aby se neopakovaly letošní stresy rodičů i žáků při přijímacím řízení? Zřizovatelé škol se musí více zaměřit na sledování vývoje v populaci tak, aby mohli zajistit odpovídající nabídku vzdělání obyvatelům na svém území. V případě mateřských a základních škol přetrvává problém se „spádovou turistikou“. Na úrovni středních škol je pak třeba podporovat proces digitalizace přijímacího řízení, který je v případě mateřských a základních škol již zaužívaný.

Nesmíme zapomenout ani na vysoké školství, nápor, který letos zažily střední školy, jistě potká i vysoké, případně vyšší odborné školy. Nejde však jen o samotnou kapacitu v jednotlivých studijních programech ale i dostupnost souvisejících služeb, jako např. studentského bydlení.

---