Rozmohl se nám tady takový nešvar. Jistá část politické „elity“ se v Česku i na Slovensku snaží podkopat a marginalizovat památku sametové revoluce. Jejich narativ, který na Slovensku zosobňuje Robert Fico a v Česku Filip Turek, se točí kolem toho, že se v listopadu 89 odehrál komunistický puč, na který neměly protestní pochody a generální stávka žádný vliv. Jednoduše řečeno – všechno se, jak jinak, rozhodlo v Kremlu a na Hradě, „o nás bez nás,“ s pečlivými přípravami „budoucích pořádků.“ Vaše připomínka tohoto svátku je proto zcela bezvýznamná, protože lidová masa protestující v ulicích neměla s pádem komunistické diktatury nic společného. Tento narativ, ačkoli se jedná o zřejmý „ragebait“ (neboli provokaci), otevírá širší a zcela legitimní otázky. O čem jsou vlastně svátky? Proč si je připomínáme? Proč je ten a ten svátek důležitý pro národní povědomí? 

Jak vlastně skončila komunistická totalita v Československu, potažmo v celém Východním bloku? Jak to již při historických momentech bývá, odpověď není zcela jednoznačná. Byl zlomovým momentem pád Berlínské zdi? Nebo zvolení Gorbačova za generálního tajemníka KSSS? Nebo se zlomový okamžik odehrál již léta předtím, když se začal závod ve zbrojení mezi USA a SSSR? A byl skutečně 17. listopad 1989 tím dnem porážky komunismu nebo jím byl 29. listopad 1989 (zákon o konci vedoucí role komunistické strany)? Dějinné události jsou zřídkakdy tvořené jedním významným momentem. Kdy vznikla první Československá republika? 28. října 1918? Nebo až v momentě, kdy československá vojska definitivně uhájila všechna území nového státu (což jim trvalo bezmála dva roky)? A vznikla by vůbec nějaká republika, kdyby o tom nerozhodli vítězné mocnosti první světové války, nebo kdyby nebylo trpělivé práce Masaryka, Beneše a Štefánika? A co svátek 8. května? Nebylo o konci války náhodou rozhodnuto již minimálně několik měsíců předtím, když spojenecká vojska začala z obou stran pochodovat na Berlín?

Ačkoliv je historie nedílnou součástí národního povědomí, úkolem státních svátků není její zkoumání. Státní svátky jsou symbolem hodnot, které jsou národu drahé, a které jsou nezbytné pro jeho přežití a vzkvétání. Není to soutěž, zdali byl 9. listopad 1989 (pád Berlínské zdi) důležitější než 17. listopad 1989. Obě data symbolizují den, kdy se Češi, Slováci a východní Němci sjednotili proti strachu, kdy se v lidech objevila naděje, kdy po dlouhém temném dusnu pocítili radost ze svobodného nádechu. Jsou to právě tyto hodnoty, které transcendují obyčejné historické datum. 17. listopadu se oslavují všichni lidé, napříč všemi daty a historickými událostmi, kteří v sobě našli odvahu a sebevědomí postavit se zlu.

Je pak otázka, zda tomu pan Turek nerozumí, nebo tomu rozumět nechce. Robert Fico naopak tomuto rozdílu rozumí velmi dobře, protože hodnoty 17. listopadu se na Slovensku dnes nejen oslavují, ale i žijí. Události před 36 let jsou dnes katalyzátorem nového povstání vůči nebezpečné autoritě, která se snaží bránit se (kromě jiného) marginalizováním důležitosti hodnot sametové revoluce. Je tomu již ale 36 let, co tyto hodnoty budují občanskou společnost, znevažování jednoho data jejich odolnost jenom posílí. 

 

---