Ambasadorka českého venkova

Když jsem po roce 1989 na Pražském hradě po zvolení Václava Havla prezidentem vytvářela útvar, kterému se dnes běžně říká "protokol", netušila jsem, že práce pro občany České republiky bude mou náplní po většinu mého profesního života. A zároveň že budu mít to štěstí a budu moci dělat práci, která mě baví, která má smysl, a ve které mě má rodina podporuje.

Dnes se v Evropském parlamentu věnuji hlavně zemědělství a venkovu, tedy oblastem, které spolu odjakživa souvisí a ve kterých hraje Evropská unie velkou roli. Ať už se jedná o nastavování dotací, nebo podmínek hospodaření na zemědělské půdě, nebo ochrany přírody.

O rozvoj a propagaci venkova se stará i Spolek pro obnovu venkova, jehož jsem předsedkyní. Propojujeme starosty, zastupitele neziskové a další organizace z různých obcí, vyměňujeme si příklady dobré praxe, nebo také pořádáme každoroční soutěž Vesnice roku. Našim cílem je zlepšování reputace venkova a hlavně života na něm. Venkov nesmí být pouze místem, kam se jezdí přespat nebo o víkendu na chalupu, ale skutečným místem pro život.