Je to přesně deset let, co Andrej Babiš koupil vydavatelství MAFRA, a jak často zaznívá od odborníků i novinářů, změnil tím celou českou žurnalistiku, a to od základů. Tento den bývá označován jako jedenácté září české žurnalistiky, a i když se to zdá být přehnané, některé konkrétní události měly opravdu devastující dopad. Nyní je MAFRA opět na prodej – může tedy být česká žurnalistika taková jako dřív? 

Dopad na média vydavatelství MAFRA

V červnu 2013 odkoupil Andrej Babiš, v té době již majitel Agrofertu a předseda politického hnutí ANO 2011, vydavatelství MAFRA od německé společnosti Rheinisch-Bergische Verlagsgesellschaft za 2,4 miliardy korun. Tehdy pod tento mediální dům spadal například deník MF DNES, internetový portál iDNES.cz nebo také Lidové noviny. V té době Andrej Babiš opakovaně tvrdil, že do chodu novin zasahovat nebude, že se jedná pouze o výhodnou investici. Česká mediální scéna, ale velmi rychle poznala, jaká je pravda. Andrej Babiš například jen pár dní po koupi volal redaktorovi Lidových novin a chtěl vědět, proč nikde nebyla zmíněna tisková konference jeho politické strany ANO 2011. 

To, jak se média vydavatelství MAFRA změnila, ukazuje i analýza, která vyšla v roce 2015 na Svobodném fóru, a kterou provedl spolek Free Czech Media. Ten zkoumal zejména to, jak se změnil obsah článků deníku MF DNES a Lidových novin se zaměřením na to, jak referují o samotném Andreji Babišovi. Z této analýzy pak jasně vyplynulo, že v obou médiích nejenže výrazně stoupl počet pozitivních článků a klesl počet negativních, ale obecně se o něm začala média zmiňovat mnohem častěji, čímž Babiš postupně zvyšoval svůj vliv.

Výhody vlastnictví 

Andrej Babiš od začátku deklaroval, že koupě MAFRY pro něj jako pro podnikatele byla zejména dobrou investicí. Ale v době, kdy vydavatelství koupil, zažívala média úpadek a každým rokem vydělávala stále méně. Koupil si tedy především obrovskou a z velké části nekritickou mediální pozornost. Evropská federace novinářů v roce 2019 vydala zprávu, která se zmiňuje o vlivu Andreje Babiše na média v době, kdy již byla ve svěřeneckém fondu. Podle komise mu vlastnictví MAFRY pomohlo například v parlamentních volbách 2013. V roce 2015 pak Babiš sám přiznal, že deníky koupil proto, aby “psaly pravdu”. Je to obdobná situace jako  v případě bývalého italského premiéra Silvia Berlusconiho, který kolem sebe taktéž vybudoval rozsáhlé mediální impérium, které se posléze stalo základnou vlivu na veřejnost.

Dopad na česká média a jejich politizace

Ačkoliv Babiš nebyl prvním vlivným podnikatelem, který vlastnil média (tím byl Zdeněk Bakala, který několik let předtím zakoupil vydavatelství Economia), strhla se právě po prodeji MAFRY vlna oligarchizace českých médií. S největší pravděpodobností v ní nešlo o výhodné investice, jako spíše o rozšíření a pohlídání vlivu. Česká tradiční média začala přicházet nejen o svou nezávislost, ale také o řadu kvalitních novinářů. Velká část české veřejnosti přesto stále přijímá informace z pro ně tradičních médií. Otázkou však je, jak moc mohou být tato média důvěryhodná v momentě, kdy jsou vlastněna oligarchy? Ruku v ruce se od roku 2013 dá mluvit o jisté politizaci médií. Média už nestojí mimo politiku, ale jsou její přímou součástím čímž samozřejmě přichází o část své důvěryhodnosti.

Jak to bude dál?

Prodej MAFRY znamená, že již nebude moct být ovládána Andrejem Babišem skrze svěřenecké fondy. S největší pravděpodobností ho k tomuto kroku vedlo zpřísnění zákona o střetu zájmů. Otázkou ale zůstává, jestli se česká žurnalistika dokáže vrátit do stavu před Andrejem Babišem. Situace v politice je v současné době natolik polarizovaná, že to půjde jen stěží. Média jsou napříč veřejností ztotožňována s politiky a politickými názory a dnes se na ně už málokdo dívá jako zcela nezávislé nebo nezaujaté. Přesto by to snad mohlo být jistou živou vodou a postupem času se kvalita tradičních médií snad opět přiblíží úrovni, jaké dosahovala před rokem 2013.

---