Senát dal zelenou kandidátům na Ústavní soud
6. srpna 2023, Jiří Richtr
Ve středu Senát schválil všechny tři kandidáty na ústavní soudce. Novými soudci se tak stali Veronika Křesťanová, Kateřina Ronovská a Robert Fremr. První dvě kandidátky byly schváleny bez větších komplikací, které se objevily až u třetího kandidáta.
Veronika Křesťanová a Kateřina Ronovská získaly 48 hlasů od 67 hlasujících senátorů, tudíž byly schváleny solidní většinou. Důvodem k jejich nominaci byla především vysoká erudice v oblasti práva. Veronika Křesťanová je dlouhodobou místopředsedkyní Městského soudu v Praze, zároveň vyučuje na Právnické fakultě Univerzity Karlovy autorské právo. Druhou zvolenou ústavní soudkyní je Kateřina Ronovská, která je profesorkou občanského práva na Právnické fakultě Masarykovy univerzity.
Kontroverzní Fremr
Robert Fremr je bezesporu velkou kapacitou v odvětví trestního a mezinárodního práva. Jeho vysokou kvalitu ukazuje i skutečnost, že byl nejen soudcem Nejvyššího soudu, ale i prvním místopředsedou Mezinárodního trestního soudu v Haagu. Právě jeho působení v Haagu bylo kritizováno například europoslancem Alexandrem Vondrou, který Fremrovi vytýkal „torpédování právní pozice“ našich spojenců – USA a Izraele. Hlavní překážkou se nicméně pro některé senátory (převážně z ODS) stala komunistická minulost Fremra.
Studentské postřehy
Nastupující generace píše pro Pravý břeh! Přečtěte si komentáře úspěšných autorů naší esejistické soutěže!
Fremr započal svou soudcovskou kariéru již za komunistického režimu. V roce 1989 byl i přímo členem KSČ.První zkušenosti sbíral na Obvodním soudě pro Prahu 4. Jeho dalším působištěm se stal Městským soud v Praze, který sehrál v jeho životě významnou roli. Zde totiž soudil mj. případ Olšanské hřbitovy, který se pro něj po více než třiceti letech stal hlavní překážkou v cestě na Ústavní soud.
Případ Olšanské hřbitovy
Případ Olšanských hřbitovů je považován za jeden z posledních zpolitizovaných procesů. Týkal se tří obviněných mladíků, kteří se měli dopustit vandalství na Olšanských hřbitovech, kde měli povalit několik pomníků sovětských a bulharských vojáků. Případ následně přebrala Státní bezpečnost. StB k obvinění z vandalismu přidala i obvinění z útoků na lokomotivy, tramvaje a propagaci fašismu.
Při svém vyšetřování nasadila tradiční pátrací techniky, jakými jsou například odposlouchávání rodinných příslušníků. V otázce propagace fašismu měly jako důkaz posloužit materiály získané na domovní prohlídce jednoho z obžalovaných (Alexandra Ereta). Ten měl mít doma vojenskou přilbu z druhé světové války či výstřižky z časopisů, které nesly tématiku druhé světové války.
StB po celou dobu vyšetřování vyvíjela tlak na všechny obviněné, aby se přiznali. To vedlo k intenzivním a celodenním výslechům všech mladíků. Dle Ereta měla StB dosáhnout jeho přiznání pomocí psychického a fyzického nátlaku. Fremrem vedený trestní senát měl rozhodovat pod tlakem StB. Nejvíce problematickým aspektem vyšetřování byla naprostá absence obhajoby. Všichni tři mladíci byly shledání vinnými a odsouzeni k několika letům odnětí svobody.
Fremr vs. senátoři
Kandidát na ústavního soudce zcela odmítl, že byl režimním soudcem během komunistické totality. Zároveň je přesvědčen, že v případu Olšanských hřbitovů vědomě nespolupracoval s StB. Dokonce před senátory nepřipustil žádné pochybení v oné věci. Částečná změna jeho postoje přišla až po zveřejnění článku na serveru Hlídací Pes, kdy na základě předložených spisů StB přiznal své pochybení.
Myslel jsem, že zůstanu u zdvořilostní gratulace – tj. souhlas @SenatCZ naprosto respektuji. Vzhledem k některým vyjádřením v médiích ale musím zopakovat, že Robert Fremr prokazatelně opakovaně říkal před senátory nepravdu. Následně to sváděl na paměť a mluvil o nepřesnosti.
— Miloš Vystrčil (@Vystrcil_Milos) August 3, 2023
Fremra se i přes tyto všechny okolnosti na půdě senátu zastal prezident Petr Pavel, šéf senátního klubu STAN a nezávislí, ale i šéf klubu ANO a SOCDEM. Naopak nehlasitějšími kritiky byli senátoři z ODS a senátor Pavel Fischer. Ti nemohli akceptovat soudcovo zapojení do zpolitizovaného procesu. I přes to vše byl nakonec Robert Fremr zvolen těsnou většinou senátorů. Dostal 36 hlasů ze 67.
Je zvolení Fremra ústavním soudcem problém? Zde je třeba odpověď rozdělit na dvě části. Po odborné stránce je jeho volba naprosto v pořádku. Po stránce etické je však situace mimořádně sporná. Česká republika tento rok oslaví 34 let od pádu komunismu, tým prezidenta Petra Pavla přesto nebyl schopný nalézt jinou alternativu a selhal. K pochybné komunistické minulosti Fremra musíme připojit fakt, že před Senátem mlžil a podle některých dokonce lhal. Jeho jmenování tak rozhodně nelze vnímat pozitivně.
