Texty

Skandální příběh z jedné Středozemské republiky. O premiérovi, co nikdy, nikdy neodstoupí

Premiér Andrew Barnaby vládne Středozemské republice po jasně vyhraných volbách. K většině mu sice pomáhají stoupenci bývalé diktatury, ale nad tím už část Středozemců mávla rukou. Barnaby je úspěšný muž, jeden z nejbohatších lidí v zemi, podniká s rozsáhlým majetkem a vlastní i značnou část médií. Je ale obviněn z porušování zákona, z hospodářské kriminality, na níž se měla podílet i část jeho rodiny. Vyšetřování se vleče. Mezitím premiérova vláda vyměňuje některé klíčové funkcionáře bezpečnostních složek. Objevují se otázky nad korektním průběhem vyšetřování.

Skandál se rozroste ve chvíli, kdy promluví Barnabyho syn, který patří spolu s otcem k obviněným. Nemá středozemské občanství a dosud nebyl vyslechnut. Objeví ho novináři ve Švýcarsku. S otcem se nestýká, ale premiérův zaměstnanec s ním jezdil po světě na cesty placené právě otcem. Jedna z nich vedla na Krym. Andrew Barnaby ml. tam za nejasných okolností trávil nějaký čas, i když premiérova země považuje toto území za okupované. Množí se otázky. Proč byl právě na Krymu, když by mu otec mohl nejen objednat, ale rovnou koupit jakýkoli hotel na světě? Nejistot přibývá. Syn říká, že premiér chtěl, aby zmizel a otcova zaměstnance považuje za únosce. Ten se cítí být jeho nevlastním bratrem a pečovatelem.

Premiér říká, že obě jeho dospělé děti, které jsou spolu s ním trestně stíhané, jsou duševně nemocné. Jedna z lékařek je manželka premiérova zaměstnance, co jezdil se synem, sama navíc pro Barnabyho pracovala a za jeho politickou stranu kandidovala ve volbách. Otázek je více než odpovědí. Objevují se videa, maily a prohlášení, investigativní reportáže, ve hře je Rusko, Ukrajina, Krym, nelze nehledět na bezpečnostní rizika. Všechno to připomíná špatnou detektivku, kde autor přepálil zápletku, nedomyslel dialogy a zkombinoval to s pokusem o špionážní román. Je to ale realita.

V okolních zemích není zvykem mít premiérem člověka, který je trestně stíhaný. A kdyby náhodou ano, tak by nejpozději po odhalení krymské anabáze jeho vyšetřovaného syna musel odstoupit. Premiér Barnaby přesto říká, že nikdy, nikdy neodstoupí.

Úkolem premiéra je řešit problémy své země. U nás to vypadá, že naše země musí řešit problémy svého premiéra.

Nemusím čtenářům říkat, že žádná Středozemská republika neexistuje a Barnaby se jmenuje leda tak seriálový šéfinspektor. Jenomže všechno ostatní sedí. Napsal jsem to schválně takto, abychom si bez emocí a konotací spojených se jménem Andreje Babiše uvědomili absurditu a současně i vážnost současné situace.

Svá politická vystoupení ani politiku ODS jsem nikdy nestavěl na osobních útocích na lídra ANO a současného předsedu vlády. Na rozdíl od některých kolegů z opozice se necítím soudcem ani vyšetřovatelem a nemám hotové odpovědi na podezření a otázky kolem jeho osoby. Naším programem nebyl a není „antibabiš“. Rád bych se s levicovou vládou pod jeho vedením střetával o podobu daní, stav vzdělanosti nebo silnic, po kterých jezdíme. Chtěl bych s ním vést debatu o směřování ČR, o našich národních zájmech. Vždy jsem se o tuto věcnost a politickou uměřenost směřující k podstatě věci snažil. Jenže tato aféra překročila všechny myslitelné hranice politického žánru.

Začalo to jako prý nová éra politické kultury. A po pár letech jsme se dostali do situace největšího střetu zájmů, jaký si vůbec můžeme představit. Vlastně bychom si ho před pár lety nedovedli představit ani teoreticky.

Najednou nevíme, kdo k nám v Andreji Babišovi mluví a na základě čeho jedná. Zda stíhaná osoba, která se pochopitelně snaží minimalizovat riziko svého odsouzení, nebo nešťastný otec, který chrání svého obviněného syna. Nebo ještě zoufalejší otec, který dbá o klid nemocného syna, jenž je trestně stíhán. Stojí před námi hlava podnikatelského impéria, které policie prohlíží dokumenty, servery a vyšetřuje její spolupracovníky a také členy rodiny? Nebo je před námi v té konkrétní chvíli premiér, který se dokáže dokonale oprostit od obrovských osobních problémů, o kterých hovoří celá republika a píší i zahraniční média? Dá se to vůbec oddělit? Je to v lidských silách? Jistěže není.

Dnes ho podporuje sociální demokracie s chybným argumentem, že bez nich to bude horší. A co bude horší? Co ještě může být horší? Žádná katastrofa se nestane, žádná „horší“ varianta už není, jen se otevře cesta k nastolení normálního stavu.

Úkolem premiéra je řešit problémy své země. U nás to vypadá, že naše země musí řešit problémy svého premiéra. Je to nepřijatelné a neudržitelné. Proto jsme museli navrhnout předsedovi vlády demisi. Protože to odmítl, je naší povinností pokusit se toto neúnosné období ukončit a vyslovit vládě nedůvěru.

Před pár měsíci bylo pro všechny politické strany s výjimkou komunistů nepřijatelné, aby byl premiérem trestně stíhaný člověk. Dnes ho podporuje sociální demokracie s chybným argumentem, že bez nich to bude horší. A co bude horší? Co ještě může být horší? Žádná katastrofa se nestane, žádná „horší“ varianta už není, jen se otevře cesta k nastolení normálního stavu. Vláda Andreje Babiše s politickými extrémy je sice teoreticky možná, ale postupem času stále méně únosná. Pro společnost, pro naše národní zájmy a nakonec i pro její možné protagonisty. Je to jen hrozba nebo výmluva.

Nevím samozřejmě, jak se zachová prezident a další političtí aktéři. Každý má svou odpovědnost. Demokracie ale není bezbranná.

Otázka, proč podáváme žádost o nedůvěru, když nemáme dost deklarovaných hlasů pro její vyslovení, je podivná. Vlastně překvapivá. Po vyslechnutí příběhu ze Středozemské republiky byste si nepochybně řekli, proč tam s tím někdo něco nedělá. To tam snad nemají opozici? A když mají, proč nežádá Barnabyho odchod? Protože má strach, protože neví, co bude dál? No tak to už v té středozemské zemi snad ani nemají demokracii. U nás v České republice ji zaplať pánbůh máme.

Na konci tohoto týdne ale nepůjde o žádnou politickou matematiku. Není to diskuse o vládě a opozici, o levici a pravici. Je to mimo tento politický střet. Půjde o svědomí a odpovědnost každého poslance. Zda bude tolerovat konflikt zájmů a narůstající osobní problémy a podezření kolem osoby předsedy vlády. Zda považuje tuto situaci za únosnou. Jestli je připraven oslabit zájmy České republiky podporou politika, jehož problémy zatěžují funkci premiéra, výkon vlády a pověst naší země. Zda dají šanci normálnímu politickému řešení nebo budou, navzdory tradici, politické kultuře a zdravému rozumu lpět na tom, že si nedovedou představit jiného premiéra než Andreje Babiše.


Fiala Petr

Petr Fiala

předseda vlády ČR
štítky: #