Texty

#SOTU

Někteří ji považují za zbytečnou, jiní za nejzásadnější projev roku. Co nejdůležitějšího přinesla letošní Zpráva o stavu Unie prezidenta Donalda Trumpa?

Ve velké části amerických i českých médií jste se mohli dočíst, že Trumpův projev byl nevýrazný, bezobsažný a nudný. Například podle komentátora z Aktualně.cz se „z jeho unylého povídání v Kongresu chtělo spíš spát.“

Má pravdu! Pro senzacechtivé novináře to musela být nuda. Nikde žádné útoky na média. S výjimkou jedné hloupé narážky na politické vyšetřování a na válku se Severní Koreou („Pokud bych nebyl prezidentem, dávno bychom byli uprostřed ničivé války“) jsme se nedočkali žádného osobního útoku na opoziční politiky. Pár povedených ironických narážek zaznělo, jinak byl ale celý projev pozitivně laděný, sjednocující a programově zaměřený. Tedy skutečně standardní projev „typicky nudného republikánského prezidenta.“

Že se jednalo o sjednocující projev, dokazují i statistiky. Podle CNN i CBS s Trumpovou řečí souhlasily více než dvě třetiny diváků, oproti minulému a předminulému roku si tedy polepšil. Čísla byla dokonce lepší než v případě prezidenta Obamy v roce 2016, tedy v době, kdy jeho obliba před koncem mandátu rapidně stoupala.

Tolerance ilegální migrace není soucit

Že bude podstatnou část projevu tvořit vyzývání k postavení zdi, očekávali všichni. Trump se tématu zhostil velmi zdatně. Opět zopakoval alarmující statistiky: Každá třetí žena – ilegální migrantka je během cesty sexuálně zneužita, velké procento končí u drog nebo prostituce. Celou pasáž shrnul slovy „tolerance ilegální migrace není soucit, je to krutost.“ Bude-li Trump v následujících týdnech dále vyvíjet tlak na Demokraty, aniž by se uchýlil k neefektivnímu vyhlášení stavu ohrožení, může to nakonec být jeden z jeho největších úspěchů.

Dále zdůraznil klesající nezaměstnanost v řadách menšin a celkový ekonomický růst, kterému nepochybně pomohl i jeho radikální boj s byrokracií. ,,Amerika nikdy nebude socialistickou zemí,“ zdůraznil Trump. Dočkal se zdrženlivého vynuceného potlesku Nancy Pelosi, ale radost neměli ani Bernie Sanders nebo Alexandria Occasionally-Correct (jak Alexandrii Ocasio-Cortezové vtipně přezdívá Niall Ferguson).

Trumpovi se podařilo to, v co pravicoví voliči doufali: Zcela jasně vykreslit kontrast mezi ním a radikalizujícími se Demokraty.

K mému velkému potěšení se prezident Trump opřel do další výkladní skříně Demokratů, radikálních zákonů o potratech, nedávno schválených v New Yorku a Virginii: „Právníci v New Yorku se radovali ze schválení legislativy, která umožní vytrhnout dítě z matčina lůna krátce před narozením.“ (Jak před několika dny pronesl v senátu Ben Sasse: „Pokud si někdo myslí, že je tohle správné, nemá v americké politice co dělat.“) Trumpovi se tak podařilo to, v co pravicoví voliči doufali: Zcela jasně vykreslit kontrast mezi ním a radikalizujícími se Demokraty.

Trumpova lepší tvář

Před pár týdny jsem prezidenta Trumpa kritizoval za nepravdivé výroky o Sýrii a všeobecně nebezpečné populistické impulsy. Ty jsou tu stále a prezident je za ně nadále kritizován. Zároveň jsem ale vždy oceňoval jeho politický program a snahu vrátit Ameriku do zajetých „předobamovských“ kolejí.

Nedělní ráno Martina Fialy

Pokud vám právě zazvonil budík, pokud jste si spláchli chladnou vodou z očí sny (a z tváře závoj šedivý), pokud vám pohled pouhý z okna řek, že nedělní je den a lenivý, vítejte!

Téměř každý týden vám v tento čas nabízím výběr toho nejlepšího z americké a britské politiky. A jednou za čas se podíváme i do Hollywoodu, jednoho z nejdůležitějších epicenter kulturní války.

A v projevu právě tato tvář Donalda Trumpa převažovala. Představení konkrétního programu a vize pro Ameriku. Možná, že trocha té nudy a obyčejného programu je přesně to, co rozdělená a napjatá společnost ve Spojených státech potřebuje.

Už jsem také psal o tom, že Trump nemá volby v roce 2020 zdaleka vyhrané, neboť sociální sítě, média i opozice se z nich budou snažit udělat referendum o jeho osobě. Jeho jediná šance na vítězství je získat na svou stranu co nejvíce středových, umírněných voličů. Tedy Američany, kteří nechtějí slyšet o skandálech a útocích, ale o programu a výsledcích.

Historie není lineární. Nelze se jen podívat na data před sebou a říct si, že takhle to bude. Do voleb 2020 zbývá ještě mnoho času a spoustu se toho může stát. Ekonomický růst nemusí vydržet, na scéně se může objevit silný středový kandidát, který zvládne sebrat část voličů jak Trumpovi, tak Demokratům. Pokud ale chce maximalizovat své šance, měl by Trump držet právě takovou linii, jakou teď ukázal ve Zprávě o stavu Unie.



Fiala Martin

Martin Fiala

redaktor v nakladatelství Books & Pipes