Boskovice a Jaroslav Dohnálek, to jsou téměř synonyma. Současný starosta byl poprvé zvolen do místního zastupitelstva v roce 1994. Jeho zkušenosti, schopnosti a ochotu dát městu maximum možného doplňuje mladá místní energie, nejmladší kandidát na jihomoravské listině SPOLU do Poslanecké sněmovny, Martin Staněk.

Pane starosto, když jsme byli v Boskovicích naposledy, bavili jsme se o několika velkých, ale také poněkud nevděčných projektech, které má město před sebou – zlepšení průjezdnosti, rekonstrukce čističky odpadních vod. Povedlo se z toho již něco uskutečnit?

JD: Doprava nás trápí stále, mnohé z problémů, které máme, sami prostě nevyřešíme, na tom se nezměnilo nic. Ale naštěstí jsme podstatně blíže vybudování kruhového objezdu u pošty, který je klíčový pro lepší průjezdnost celého města. Děláme vše proto, abychom už v září mohli zahájit územní a stavební řízení a na příští rok máme od kraje přislíbeny peníze na spolufinancování. Bude to drahé a mimořádně náročné na koordinaci, stavba objezdu si vyžádá přeložení veškerých sítí, vody, kanalizace, plynu, elektrického vedení, budou se muset vyřešit objízdné trasy, co už na tak vytížených místních komunikacích nebude nic snadného, ale nedá se nic dělat.

A přiblížila se i rekonstrukce čističky odpadních vod, jejíž kapacita je na horní hranici a zastarávají i její technologie. Je to poněkud nevděčná práce a velká investice, která se vlastně nijak neprojeví, ale musíme ji udělat, abychom Boskovice do budoucna nezatížili stavební uzávěrou.

To nezní úplně radostně, ale jistě vám něco radost udělalo.

JD: Ale jistě. Těší mě třeba rekonstrukce letního kina a to, že si tam návštěvníci zase našli cestu. Nedávno jsme zaznamenali letošní rekord – 1 131 platících diváků. Museli jsme narychlo otevřít druhou pokladnu, abychom je vůbec všechny stihli včas odbavit.

A co spolupráce s nastupující generací?

JD: Ano, to mě také těší. Víte, naprosto klíčová je komunikace, aby se lidi jen nehejtovali na těch, jak já říkám, asociálních sítích, ale aby spolu mluvili. Zcela upřímně přiznávám, že mě v mém věku prostě nenapadne, co konkrétně by mladí od města chtěli, a pokud to zastupitelstvu nijak nesdělí, tak se to jednoduše nemáme šanci dozvědět. To je třeba příklad workoutového hřiště. Já už tam cvičit nebudu, ale těší mě, že se vybudovalo a že má u mladých úspěch. Lepší než brblat někde ve virtuálním prostoru, je domluvit se a přijít to na radnici probrat.

A to byla vaše role, pane Staňku, vy jste tím prostředníkem, který dal hlasy mladých dohromady?

MS: Ano, také. Vedl jsem studentský parlament na místním gymnáziu. Měli jsme úspěch, leccos se nám podařilo prosadit, a tak mě začali oslovovat spolužáci, kamarádi, co měli nápady a chuť se do něčeho pustit, ale nevěděli jak. Tak jsme založili Městský parlament mládeže a zapojili do něj jak místní základní i střední školy, tak také různé spolky. Nápady, které na půdě parlamentu vzniknou, pak předkládáme radnici a bavíme se, co je realizovatelné, co není a proč. Mimo jiné jsme zjistili, že už roky mladí sportovci touží po workoutovém hřišti. Představili jsme jejich plány na radnici, pan starosta pomohl, poradil a ještě v tom stejném roce bylo hřiště postavené.

Nebo třeba městské lázně. Neexistovalo tam zlevněné vstupné pro kategorii studentů od 18 do 26 let. Opět jsme to přednesli na radnici a vše se hned začalo řešit, změnil se ceník a zlevněné vstupné už máme. Pro studentský rozpočet je to velká pomoc. Ale nejde jen o komunikaci s radnicí, pořádáme i vlastní akce. Třeba tu ke Dni studentů, kdy jsme natáčeli vzpomínky s pamětníky Listopadu i mladými lidmi, kteří jej nemohli zažít. Sestříhali jsme z toho takové pásmo, které se pak promítalo na místních školách a přispělo i k většímu obecnému povědomí o naší demokracii a boji za ni. Covid tyto aktivity utlumil a já sám bych rád svoji roli předal těm ještě mladším, ale věřím, že to bude pokračovat, protože to má smysl. Musíme se umět domluvit.

Oba mluvíte o nutnosti komunikace, jak tedy hodnotíte spojení stran do koalice SPOLU, pane starosto?

JD: Musím říct, že na počátku jsem byl skeptický. Nevěřil jsem, že je to uskutečnitelné. Ale když vidím, jak to přes různé počáteční bolesti postoupilo, tak to považuji za klad. Jako největší plus vidím, že středopravé formace teď mluví jedním hlasem, což je nesmírně důležité i vzhledem k některým nápadům, které k nám pronikají třeba z Evropské unie, ale nejen z ní. Pokud se spolu nedomluvíme, budeme roztříštění, tak nás ta mnohdy nesmyslná levicová agenda převálcuje. Takže já to chápu jako krok dobrým směrem. Funguje to i tady ve městě. Odchodem některých radních se nám rozpadla původní koalice, základem té nové je vlastně SPOLU. Museli jsme se na všem domluvit a kupodivu, jde to. Vlastně nám to rozhodnutí na celostátní úrovni pomohlo – najednou k sobě máme blíž a víme, že jdeme za stejným cílem ve městě i v republice.

Pane Staňku, jak to vidíte vy?

MS: No kdybych tomu nevěřil, tak za SPOLU nebudu kandidovat do Poslanecké sněmovny. Chci, abychom podobně středopravicově založeným lidem, jako jsme my, nabídli jasnou volbu a ukázali, že to jde. Já prostě nechci, aby v naší zemi vládla levice, i když levicové strany nepovažuji za nepřátele, ale prostě za ideové soupeře, s nimiž v mnohém nesouhlasím. To je princip demokracie. Osobně pro úspěch SPOLU udělám maximum.

A co od tohoto spojení očekáváte po volbách, pane starosto?

JD: Očekávání jsou mnohá. Budeme mít větší sílu při vyjednávání o povolební koalici. Doufám, že i při tom převáží jednota a že nedojde k rozkolu sotva se zavřou volební místnosti. To by bylo hrozně špatně.

A pan Staněk?

MS: Já nám věřím a očekávám konkrétní změny. Třeba ve stavebním řízení. To, co se nyní děje, to je nepředstavitelně strašné. Velké změny musejí přijít i ve školství. Sám jsem ještě student a vidím, jak zaostáváme. Memorujeme obrovské množství učiva bez schopnosti mu skutečně porozumět, chybí důraz na kritické myšlení, učíme se toho příliš, jen abychom to vlastně pak zapomněli. Tak to dál nejde. Školství mě zajímá ze všeho nejvíc, proto mám velkou radost z kroků, které v rámci jihomoravského kraje začíná prosazovat nový náměstek školství pan Nantl. Ale musíme jít dál a hlavně na celostátní úrovni. A pak mě logicky zajímá bydlení, hlavně bydlení pro mladé. Tady je třeba se otevřít všem možnostem výstavby – soukromé, družstevní, obecní… To není plán na jedno volební období, ale musíme už konečně začít. A já jsem přesvědčený, že to dokážeme.

---