Debaty

7. března 2016

Končí svět, jak jsme ho znali? Debata o migrační krizi, zahraniční politice a naší budoucnosti

Pravý břeh pořádal 7. 3. 2016 debatu předsedy ODS Petra Fialy s bývalým velvyslancem ve Spojených státech Alexandrem Vondrou. Hovořili o tématu, který hýbe všemi státy Evropské unie. O uprchlické krizi.

Oba řečníci mluvili i o budoucnosti Evropy a klonili se k její pesimistické verzi. V jádru jejich sdělení bylo, že integrace uprchlíků ze zemí mimo Evropskou unii nefunguje a řešení uprchlické krize spočívá na úrovni národního státu a revitalizaci západního světa.

„Varuji vás, Vondru neposlouchejte, neumí šířit dobrou náladu. Proto jsem rád, že jsem se stáhnul z top veřejné sféry, protože politik musí být schopen nabízet naději. To já dnes věrohodně neumím. Analyzuji, co je špatně,“ řekl na úvod svého vystoupení Vondra.

Podle Vondry, jenž zmínil stěžejní zlomy v posledních dvaceti pěti letech, je největší krizí západního světa právě ta uprchlická. „Kam se hrabe 11. září, uprchlická krize je horší,“ řekl Vondra.

„Co je dnes hrozbou? Je to Putinovo Rusko? Invaze muslimů? Je to globální oteplování, ochlazování, nebo co? Hlavní hrozbou jsme my sami, společnost je po ultrasekularizaci příliš atomizovaná. Ztrácí elementární pudy, včetně reprodukce. Vítáme tedy migranty, protože sami nejsme schopni se reprodukovat. Ideologicky jsme v zajetí ochrany kdejaké menšiny, přičemž se ztrácí většina,“ řekl Vondra.

Dodal, že marxismus se do Evropy vrací v ideologii multikulturalismu a politické korektnosti. „Koncem studené války jsme se radovali z porážky komunismu a vítězství demokratického kapitalismu. Posledních pár let ale jako by se neomarxismus vracel zadními vrátky v sociosféře, v konceptu skupinových identit, zabalený do ideologie politické korektnosti a multikulturalismu,“ řekl Vondra.

Řešení vidí Vondra v rekonstrukci západu. „Jak by měla vypadat, nevím,“ přiznal.

Petr Fiala akcentoval, že to byla Občanská demokratická strana, jejímž předsedou je už druhým rokem, která jako jediná relevantní politická strana navrhla řešení uprchlické krize na úrovní národního státu. Podobně jako Vondra zpochybnil multikulturalismus, když řekl, že nevede k integraci, ale disintengraci a vytlačování menšin do vlastních komunit.

Svůj pesimismus vůči budoucnosti Evropy podobně jako jeho předřečník neskrýval. „Budeme mít hodně co dělat, abychom demokracii udrželi, nejen u nás, ale i v Evropě,“ řekl Fiala.

„Faktory migrace jsou následující. Evropa je bohatá, ale vymírá. Okolo ní je neklid. Největší nárůst populace zaznamenala Afrika, její severní část a Blízký východ jsou destabilizovány. Za to může do značné míry západ. Ano, přispěli jsme k destabilizaci, ale to neznamená, že západ je vinen, jen jeho špatná politika vede k těmto výsledkům. Tudíž sledujeme jedno z největších stěhování národů v historii, v pohybu je 240 milionů lidí,“ řekl Fiala. „Promeškali jsme chvíli, kdy se s tlakem migrantů dalo něco udělat. Nyní nevíme, jak to zastavit,“ dodal.

„Zavřít nějaké hranice není nic nemorálního. Je nutné pouštět jen omezený počet lidí. Neumíme zastavit příliv lidí do Turecka a Řecka. Neumíme jim pomoci v uprchlických táborech. Neumíme stabilizovat země, odkud lidé utíkají. Neporadili jsme si s pašeráky. Nevydali jsme dost peněz na informační válku s teroristy.“

„Na řešení ekonomické krize Řecka věnovala Evropská unie 89 miliard eur, na řešení migrační krize za rok 2014 pouze 9,2 miliard euro,“ kritizoval Fiala EU. „Většina evropských společenství rezignovala na evropské řešení. EU se navíc změnila v tom, že ztratila své vůdčí síly. S Německem se totiž stala zvláštní věc. Z lídra se stala zemí, která prosí o solidaritu,“ řekl Fiala.



aktuální reportáže