28. února 2023 jsme na půdě Evropského parlamentu představili anglickou verzi naší nové knihy Prokletí impéria a ruská lež. Rusko a Ukrajina v kontextu a v Kontextech. Editoři Kateřina Hloušková a František Mikš do ní vybrali nadčasové texty o Ukrajině a Rusku, které vyšly v časopisu Kontexty. Autorem úvodní eseje, která dokumentuje dlouhotrvající obavy z vývoje ruských postojů a činů, je současný český premiér Petr Fiala.

Sborník tvoří studie a články historiků, filozofů, politiků i osobností věnujících se kultuře. Společným jmenovatelem všech příspěvků, jejichž autoři pocházejí z České republiky, Ukrajiny a Polska, je schopnost využít historické i osobní zkušenosti, předvídat nárůst ruské agrese a otevřeně varovat před nepřátelskými postoji Ruska vůči západním hodnotám.

„Měli jsme poslouchat unijní hlasy – z Polska, Pobaltí a střední a východní Evropy. Roky nám říkaly, že se Putin jen tak nezastaví“.

Ursula von der Layen, Projev o stavu Unie, září 2022

Záštitu nad představením sborníku v Evropském parlamentu přijal europoslanec Alexandr Vondra, který ve své řeči připomněl některé chyby, jichž se dopouštějí i takzvaní političtí realisté. „Já jsem konzervativec, ale nemohu souhlasit s názory některých svých kolegů, kteří se hlásí k takzvanému politickému realismu a domnívají se, že Rusko snad bylo Západem ponižováno a provokováno, že snad došlo k něčemu, co bychom mohli označit jako druhý versailleský systém. Rusko rozhodně nebylo vmanévrováno do pozice, která by byť jen vzdáleně připomínala postavení Německa po prohrané první světové válce. Rusko nebylo nuceno platit žádné reparace, přestože by na ně země východního bloku jistě měly nárok. Ne, my jsme si řekli, že svoboda je přednější, a nic jsme nežádali. Rusko nebylo ani donuceno vzdát se zbraní, zůstalo jadernou mocností. Naopak, bylo přizváno ke spolupráci a byla mu poskytnuta masivní ekonomická pomoc, proudily tam západní investice. Opakování teze o zbytečném ‚dráždění spícího medvěda‘ je opakováním chybných úvah a nepochopením samotné ruské podstaty, která se od dob Ivana Hrozného nezměnila.“

Alexandr Vondra: Bývalý ministr zahraničních věcí a ministr obrany České republiky, dlouholetý senátor. Před rokem 1989 jeden z mluvčích Charty 77, spoluautor petice Několik vět. Po sametové revoluci působil jako zahraničněpolitický poradce prezidenta Václava Havla a velvyslanec ve Spojených státech amerických. Nyní poslanec Evropského parlamentu, zpravodaj výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, člen podvýboru pro bezpečnost a obranu.

Výraznou osobností, která také přijala pozvání na uvedení sborníku, byla polská europoslankyně Anna Fotyga. Ta v souvislosti s aktuálními událostmi na Ukrajině zmínila nebezpečí, že by podobný osud mohl potkat i další postsovětské země. Jako příklad jmenovala vedle Moldávie i Gruzii a vyzvala její prozápadně orientované představitele, aby nepromarnili „okno příležitosti“, které se teď šťastně otevřelo, ale brzy se opět může přivřít. Polská europoslankyně dále varovala před přehnaným optimismem i únavou z více než rok dlouhého konfliktu. Zdůraznila, že Rusko bylo a zůstává ohromnou bezpečnostní hrozbou. „To, jak dopadne konflikt na Ukrajině, určí budoucnost naší společné bezpečnosti. Nesmíme polevit.“

Anna Fotyga: Bývalá polská ministryně zahraničí, vedoucí kanceláře prezidenta Lecha Kaczyńského. Je známá svým působením v polské Solidaritě. Nyní poslankyně Evropského parlamentu, členka zahraničního výboru a podvýboru pro obranu a bezpečnost. Věnuje se východnímu partnerství a posilování euroatlantické vazby, je členkou Stoltenbergova expertního týmu NATO. Od roku 2015 je na seznamu osob, kterým není povolen vstup na území Ruské federace.

Další výraznou politickou osobností, která přijala naše pozvání, byl litevský europoslanec Petras Auštrevičius. Ten prokázal hluboké znalosti východoevropské historie i současnosti a vyzdvihl především ty části sborníku, které se věnují ruské či ukrajinské kultuře. Připomněl cynismus, s jakým ruský stát likvidoval a nadále likviduje intelektuální a kulturní elity – jak ty své, tak ty ukrajinské. Na několika případech doložil provázání ruské kultury s politikou a zdůraznil, že v případě Ruska tyto dvě oblasti nelze oddělovat, protože oficiální ruská kultura je často zneužívána ve prospěch ruských politických cílů.

Petras Auštrevičius: Hlavní litevský vyjednavač vstupu do EU. Bývalý velvyslanec ve Finsku, poradce litevského premiéra v otázkách zahraniční politiky a evropských vztahů. Poslanec Evropského parlamentu, člen výboru a podvýboru pro obranu a bezpečnost. Věnuje se především problematice Ukrajiny, Běloruska a Moldavska. V roce 2014 založil neformální skupinu Group of Friends of European Ukraine. Od roku 2015 figuruje na seznamu osob, kterým není povolen vstup na území Ruské federace.

Za redakční tým sborníku vystoupila Kateřina Hloušková, která zdůraznila, že hlavním poselstvím knihy není pocit uspokojení ve smyslu „my jsme vám to říkali“, ale důraz na to, že skutečná síla demokratické Evropy je v její jednotě. Že hlasy, které zaznívají z Polska, Pobaltí nebo dalších středo- a východoevropských zemí stojí za pozornost. Naše země prošly odlišným vývojem, máme jinou historickou paměť a zkušenost, snad proto jsme k některým potenciálním nebezpečím více vnímaví a obezřetní. Budeme-li si vzájemně naslouchat, budeme silnější. „Mám velkou radost, že se kniha líbí a že na půdě Evropského parlamentu sklidila zaslouženou pozornost. Věřím, že nejen tento sborník, ale i dlouholetá práce celého týmu lidí kolem Petra Fialy je dobrým důkazem našeho odhodlání bojovat za křehké hodnoty lidskosti, svobody a demokracie.“

Více najdete v časopisu Kontexty!