Jiří Nantl (1979) vystudoval politologii a právo na Masarykově univerzitě v Brně a také na Nottingham Trent University. Je předním českým odborníkem v oblasti školství a vzdělávání. Byl náměstkem ministra školství, řadu let přednášel problematiku veřejné správy a vzdělávací politiky na vysoké škole, věnuje se publikační a publicistické činnosti. V současné době stojí v čele CEITEC, jednoho z nejvýznamnějších českých vědeckých center, které vzniklo díky spolupráci brněnských univerzit a vědeckých institucí. Je zapáleným cestovatelem a cyklistou, milovníkem historie a literatury. Žije v Brně, má dvě dcery.

Do letošních krajských voleb vedete tým, v němž jsou úspěšní starostové a místostarostové významných jihomoravských měst, jako je Znojmo, Vyškov, Boskovice či Blansko, ale i menších velmi úspěšných obcí jako Vacenovice nebo Žabčice. Nechybí zástupci podnikatelů, zemědělci, vinaři. Úzce s vámi spolupracuje senátor a úspěšný starosta Mikulova Rostislav Koštial i aktuální kandidát na senátora, lékař a bývalý ředitel FN Bohunice pan Roman Kraus. Vy sám jste ředitelem významné vědecké instituce, máte za sebou zkušenosti z oblasti managementu i státní správy. Předpokládám, že jste s kandidátkou spokojen.

Naše kandidátka je velice vyvážená a jednotlivé osobnosti jsou zárukou toho, že žádná z důležitých oblastí rozvoje kraje nezůstane opomenuta. Základem jsou úspěšné starostky a starostové, kteří ve svých městech a obcích působí velmi dlouho, lidé je znají a opakovaně volí, protože vidí, že je za nimi kus dobré práce. Namátkou zmíním třeba příkladnou péči o seniory, jakou je proslulá paní Bačíková, starostka z Vacenovic, nebo důraz na péči o krajinu a rozumná dlouhodobě udržitelná ekologická řešení, která prosazuje pan Šmerda, starosta Žabčič. Že se dá město úspěšně rozvíjet a přitom investovat bez dluhů, dokazuje velice zkušený pan Crha, starosta Blanska, obdobně kvalitní správu města najdeme i ve Vyškově či v Boskovicích, ale i jinde v kraji, jak se můžete přesvědčit v seriálu Mo(u)drá politika na Jižní Moravě. Mezi našimi kandidáty je ale také řada osobností jiných profesí – podnikatelé, manažeři, lidé všech generací. Odráží náš kraj, jaký je. Spolupracujeme jako tým, vážím si jich, protože svoji práci dělají hlavou i srdcem. Pokud takoví lidé budou mít možnost určovat směr celého našeho kraje, pak to rozhodně bude k obecnému prospěchu.

A co můžete nabídnout vy sám coby lídr?

Mí kolegové reprezentují převážně zkušenosti z vedení jihomoravských měst i menších obcí, i specifické znalosti typické pro náš kraj jako je zemědělství, vinařství, obecně podnikání. Já, obrazně řečeno, reprezentuji Brno. Tedy město evropských parametrů, město univerzit a vědy, které stoupá především díky průmyslu s velkou přidanou hodnou, díky inovacím a spojení vědy a praxe. I to je jižní Morava, a na to nesmíme zapomínat. Máme vynikající univerzity, silnou znalostní ekonomiku, jsme v centru Evropy a máme obrovský potenciál, který nesmíme promrhat. Ušli jsme velký kus cesty, ale ještě víc je před námi.

Domnívám se, že moje dosavadní profesní zkušenosti snad mohou být určitou zárukou, že jsem schopen definovat jasné vize, dát věcem směr a řád a ty pak držet až do úspěšného konce. Já chci jižní Moravu, kde se bude dobře žít i díky technologiím, díky moderním inovačním řešením. Chci jižní Moravu, kde jsou dostupné velmi kvalitní školy i zdravotní a sociální služby. Chci kraj, který je dopravně velmi dobře prostupný a nabízí všem svým obyvatelům srovnatelné podmínky, ať už se rozhodnou žít kdekoliv. V Brně a jeho blízkém okolí se podařilo, že moderní ekonomika založená na inovacích vedla ke proměně kupní síly lidí a to například zcela proměnilo brněnskou gastronomickou a kavárenskou scénu. To, co v Praze mají z velké části díky turistům, my máme v Brně díky místním a pro místní. A tohle je potřeba dostávat stále více do středně velkých spádových měst v kraji. A tím měnit kraj. Hlavně musí platit, že když se rozhodnu žít v malé vesnici nebo menším městě, nesmí to znamenat horší příležitosti pro mě, moji rodinu, mé děti.

Jihomoravský kraj patří mezi největší, ale je dlouhodobě systémově podfinancován, což musíme změnit. Vnímám také poměrně velké rozdíly v kvalitě života mezi Brnem a některými krajskými „periferiemi“. Jsem přesvědčen, že bez ohledu na to, kde lidé žijí, musejí mít srovnatelné životní příležitosti. Ty jim zajistí odpovídající infrastruktura, moderní školy, kvalitní zdravotní a sociální péče a v neposlední řadě solidní dopravní propustnost. To jsou oblasti, ve kterých máme co zlepšovat.

Kde vidíte největší slabiny současného krajského vedení?

Možná bych na to raději odpověděl obecněji, protože některé problémy přesahují konkrétní složení a fungování současné koalice ANO, ČSSD, STAN a TOP09 s podporou Žít Brno. Kraje mají za sebou dvacet let existence. Jihomoravský kraj v první dekádě nabral určitou dynamiku – a připomínám, že u toho byla jako jedna ze dvou hlavních stran tehdejší ODS. Povedlo se nastavit některé základní věci, které určily směr a ostatní regiony v zemi to více či méně úspěšně kopírovaly. Mám na mysli třeba Integrovaný dopravní systém (IDS), ale také Jihomoravské inovační centrum (JIC). V druhém desetiletí existence kraje se už nic podobného nestalo, začalo se žít z podstaty. Občas někdo vyprskne nějakou spíš marketingovou věc typu hyperloopu, ze které pak nic není.

Ale do značné míry tady platí klasická hláška, že po dobu služby posledních dvou vedení se nic zvláštního nestalo. Tím nechci říct, že by nedělali vůbec nic, některé konkrétní věci je třeba ocenit. Například koncepci krajského zdravotnictví, která má racionální základ, na kterém se dá dále stavět a která vnesla do regionu přinejmenším určitý klid. Ale obecně je výkon současného vedení spíše údržba, což by možná ani oni sami nevnímali jako kritiku, možná je to právě jejich ambice. Problém ale je, že to už nevyhovuje potřebám jižní Moravy. V kraji se zvětšují rozdíly mezi Brnem, některými dalšími většími městy a venkovem. Brno má ekonomické a sociální parametry menší Prahy, ale vedle toho tu je asi šest mikroregionů, které jsou ekonomicky a sociálně přímo ohrožené. A takto by se dalo pokračovat. No a tragická je dopravní situace, která tohle celé do značné míry podmiňuje. Kraj prostě potřebuje posun, nový impuls. A to je motiv restartu, o kterém mluvíme v naší kampani.

Pokud budete ve vedení kraje, existuje něco, na co byste chtěl navázat? Již jste zmínil dobrý základ v oblasti zdravotnictví, existují i další oblasti? 

Ve správě ať už kraje nebo státu, není radikální diskontinuita možná a tady na jižní Moravě není ani potřeba. Žije se tu v zásadě příjemně, ale prostě některé důležité věci by mohly a měly být podstatně lepší. Je hanba, že máme jedny z nejhorších silnic v republice. Je hanba, že vedle bohatého Brna máme několik téměř až sociálně vyloučených území. Máme zde skvělé univerzity, ale mohli bychom mít také skvělé střední školství. Mohl bych pokračovat, ale ať už budeme řešit cokoliv, musíme navazovat na práci, která již byla udělána. Oceňuji tedy například, že byla dotažena aktualizace zásad územního rozvoje, i když konkrétní řešení trasy R43 podle mého názoru ještě způsobí mnoha lidem bolehlav. Zejména kvůli tomu, že byla schválena bez jihozápadní spojky na vídeňskou dálnici, což v případě realizace velmi pravděpodobně bude znamenat vážné dopravní komplikace na D1 kolem Bohunic. Očekávám, že tohle téma nás ještě potrápí a uzavřeno tedy reálně není. Za principiálně chybné považuji také rozhodnutí vedení kraje chopit se prodeje jízdenek IDS, což dříve dělali dopravci. Cílem kraje bylo mít větší zisk, výsledkem je ovšem ztráta kvůli dopadům covidu. Kraj se nemá snažit podnikat, má se starat o základní infrastrukturu a veřejné služby. Kraj je tu především pro své občany.

---